Evropské firmy utíkají do Číny: Proč by EU měla kopírovat čínskou ‚rychlost‘?

Evropa je kontinentem hluboké historie, myšlenkových proudů a technických tradic. Čína je civilizací s tisíciletou kontinuitou, která se v posledních dekádách stala synonymem efektivity, inovací a strategického uvažování.

Oba světy mají co nabídnout – ale dnes je to spíše Evropa, která by měla s pokorou naslouchat Číně.

EU: Fragmentace, nerozhodnost a nedostatek vize

Evropa dnes čelí hlubokému problému, který není ekonomický ani technologický, ale strukturálně mentální. Místo rozhodného strategického směru se často zasekává ve vnitřních sporech, ideologických předpokladech a byrokratické opatrnosti.

Typický příklad najdeme i v České republice: ve Zlínském kraji se déle než 12 let nedaří postavit most mezi Napajedly a Pohořelicemi – jde přitom o klasickou silniční konstrukci přes řeku.
V Číně by za stejnou dobu vznikla celá sídlištní čtvrť, rychlodráha, několik mostů a průmyslový park kolem.

A co je důležité – nejde o výjimku. Takových případů jsou v celé EU stovky.
Zpožděné infrastrukturní stavby, zablokované investiční projekty, zdlouhavé povolovací procesy a nejasné kompetence.
To všechno vytváří obraz systému, který je navenek technologicky vyspělý, ale v praxi ochromený vlastní byrokracií a strachem rozhodnout.

Právě tady se Evropa může od Číny mnohému naučit. Nejde o to převzít model řízení, ale pochopit, že bez rychlé koordinace, jasných priorit a důrazu na výsledek se nic neposune – a svět zatím běží dál. Čína ukazuje, že efektivita, když je dobře řízená, není v rozporu s rozvojem, ale jeho podmínkou.

Srovnání: Čína vs. EU v klíčových oblastech

Oblast	Čína	EU
Umělá inteligence	Masivní státní podpora, aplikace v praxi	Fragmentace, regulace bez implementace
Automatizace a robotika	Vysoké nasazení ve výrobě a logistice	Nerovnoměrné tempo, chybějící vize
5G sítě	Celonárodní pokrytí, exportní potenciál	Pomalejší výstavba, politické spory
Obnovitelné zdroje a EVs	Investice, výroba, infrastruktura	Silná rétorika, ale pomalá realizace
Věda a výzkum	Napojení na praxi a strategické cíle	Akademická izolace, slabé propojení s praxí

Když evropské firmy hlasují nohama – směrem k Číně

Přes všechna politická prohlášení o „strategické autonomii“, „de-riskingu“ a „zkracování dodavatelských řetězců“ se v praxi ukazuje něco jiného.
Evropské firmy stále častěji přesouvají výrobu z Evropy – a právě do Číny.

Například:

• Volkswagen Group oznámil v roce 2024 novou investici ve výši 2,5 miliardy eur v Hefei, zaměřenou na vývoj a výrobu elektromobilů.
• Mnohé další značky, jako BMW, BASF, Siemens, rovněž navyšují svou přítomnost v Číně – a to nikoli z ideologických důvodů, ale kvůli efektivitě, rychlosti výstavby a příznivému podnikatelskému prostředí.

Tento trend odhaluje zásadní rozpor mezi politickou deklarací EU a realitou na zemi:
Zatímco Brusel mluví o „investiční přívětivosti“, evropské firmy samy uznávají, že v Číně dokážou realizovat své plány rychleji, s menší administrativní zátěží a s větší mírou technologické podpory.

Čína umí podchytit talenty – Evropa je ztrácí

Zásadní rozdíl spočívá v přístupu ke vzdělávání a talentům. Čína:

• vyhledává a rozvíjí schopnosti dětí od raného věku,
• nabízí jasné kariérní dráhy ve výzkumu, technologiích a státních projektech,
• systematicky integruje vědu, průmysl a řízení.

Například: AI výzkum, kvantové výpočty nebo vesmírný program – to vše v sobě propojuje školy, podniky a stát v jeden funkční systém.

Evropa naproti tomu:

• pěstuje „akademickou nezávislost“, která ale často znamená odpojení od reálného života,
• nedokáže talenty udržet – ti nejlepší odcházejí do USA, do Asie nebo do korporací bez vlivu na strategii,
• postrádá koordinaci mezi státem, průmyslem a výzkumem.

Výuka čínštiny: klíč ke vzájemnému porozumění

Evropa často říká, že „nerozumí Číně“. Ale jak by mohla, když většina studentů nikdy neslyšela ani jednu hodinu čínštiny?
Je čas přestat se vymlouvat a začít vyučovat čínštinu jako strategický jazyk – s cílem praktického použití, nikoliv jen jako kuriozitu.

Výuka čínštiny na středních školách, univerzitní programy zaměřené na čínsko-evropské vztahy, a jazyková příprava lidí v průmyslu – to je infrastruktura porozumění, bez které spolupráce zůstane povrchní.

Klíčová myšlenka: přátelství s respektem k odlišnosti

Evropa a Čína jsou rozdílné – kulturně, historicky, institucionálně. To však nemusí být překážka, ale síla.
Namísto moralizování a nátlaku potřebujeme vzájemný respekt a porozumění různým logikám řízení i vývoje.

Pokud má spolupráce fungovat, musí začít přijetím toho, že jiný model nemusí být špatný – může být funkční. A někdy i lepší.

Příležitost: nadcházející summit Čína–EU (červenec 2025)

Nadcházející summit je víc než jen diplomatické gesto. Je to šance:

• posunout se od vzájemného podezírání k praktickým projektům,
• začít novou fázi spolupráce v oblastech, kde Čína nabízí hotová řešení a Evropa potřebuje obnovit konkurenceschopnost,
• otevřít diskuzi o společném jazyce budoucnosti – ať už jde o AI, 5G, energetiku nebo vzdělávání.

Závěr

Evropa nemusí kopírovat Čínu. Ale měla by se od ní učit tam, kde má co nabídnout: rychlost, provázanost systému, důraz na výsledek a odvahu myslet ve velkém.
Čína je připravena spolupracovat. Otázka zní: je Evropa ochotna naslouchat?