Dnešní Čína a život v ní

Čína se v posledních letech dostala do centra zájmu téměř celého světa. Není se čemu divit. Čína předčila Západ v rozvoji mobilních sítí a zatímco my rošiřujeme 5G pokrytí, Čína již testuje 6G sítě.

Předehnala EU v zelených technologiích a její technologická vyspělost v elektromobilitě se dle mínění Evropské Komise stala „hrozbou“ evropského elektro-automobilismu. Staví továrny po celém světě a zdá se, že mnohé africké, asijské, ale i jihoamerické státy její přístup a podmínky preferují před těmi Západními.

Jaká však je Čína z pohledu běžného člověka?

Protože českých turistů cestujících do Číny není mnoho, chtěl bych ji tímto blogem přiblížit čtenáři tak, jak jsem ji sám během svého více než dvanácti letého pobytu v Číně poznal.

V prvé řadě – Čína je krásná!

Co se týče přírody, tak má od velehor přes travnaté pláně, pouště až po tropické ostrovy téměř všechno, co naše Země může nabídnout. Procházka bambusovými háji, projížďka na koních či velbloudech, výšlap do hor, prohlídka ledových soch nebo opalování se na písečných plážích se dá v Číně zažít během jedné dovolené. Všude je bezpečno a člověk se nebojí ani v noci na odlehlých místech.

Kromě přírody má Čína i obrovské množství památek.

Kromě těch nejznámějších jako je Čínská Zeď či Císařský palác v Pekingu i nespočitatelné množství chrámů, pevností a zahrad. Mé oblíbené místo je Laojundong v Chongqingu, který byl původně budhistickým a posléze se stal taoistickým chrámem. Čínské chrámy se nepodobají našim kostelům – jsou to velmi rozlehlé komplexy staveb, většinou na nějaké hoře. Prohlédnout si například Laojundong trvá několik hodin a dá se tam sednout do čajovny na šálek čaje, či s mnichy poobědvat v chrámové jídelně. Pokud člověk hledí jedním směrem, má před sebou vyhlídku na moderní Chongqing (město o zhruba 10 milionech lidí). Při pohledu druhým směrem pak lehko můžete ztratit pojem o době ve které se nacházíte, protože stejný pohled mohli lidé vidět i před sto či dvěma sty lety.

V době svého pobytu v Chongqingu jsem tam trávil skoro všechny soboty!

Průměrná mzda je v Číně o něco nižší než v ČR, ale při přepočtu na paritu kupní síly je na tom průměrný Číňan mnohem lépe, než průměrný Čech.

Průměrná mzda v ČR byla dle ČSU ve druhém čtvrtletí 2023 43,193 Kč a medián 36,816 Kč. Za stejné období (2. čtvrtletí 2023) ve 38 městech v Číně byla průměrná mzda 34,431 Kč a medián 26,834 Kč (dle údajů TeamedUp China).

Lednička o objemu 500 l v ČR stojí okolo 14,000 – 15,000 Kč, zatímco v Číně se dá pořídit již za 5,400 Kč. Televize o úhlopříčce 55‘’ u nás od 7,500 Kč, v Číně začíná na 4,360 Kč. Nájmy bytů, potraviny a služby jsou v Číně podstatně levnější než v ČR. Víceméně dražší je v Číně jen luxusní zboží a některé západní zboží z dovozu.

V současnosti většina čínské populace žije ve městech (udává se asi 67%, ale skutečný počet je zřejmě vyšší).

Čínská města jsou většinou stavěna velmi velkoryse. Ve většině měst převažují výškové budovy, kolem kterých je vystavěno komplexní zázemí, jako například obchodní centra, restaurace (těch je v Číně opravdu hodně; jsou téměř všude a většinou jsou velmi levné), školy, tělocvičny, lékárny a nemocnice. Městská doprava je levná a na mnohem vyšší úrovni než v ČR a to včetně Prahy.

V Číně je zvykem nakupovat přes Internet a zakoupené zboží Vám většinou doručí velmi rychle (často ten samý den) až k Vašim dveřím. To je obdobé i v ČR, nicméně v Číně je i u Vašich dveří vyzvednou, pokud se rozhodnete je vrátit.

Celá Čína je pak protkána sítí dálnic a rychlovlaků s provozní rychlostí 300-350 km/hodinu (Maglev v Shanghai pak 430 s testovanou rychlostí 600 km/hodinu), které Vás dopraví do většiny míst rychle a levně. Letenky jsou proti Evropě, s vyjímkou období čínských svátků, mnohem levnější a odlety do větších měst jsou často několikrát za hodinu. Taxíky i čínská obdoba Uber jsou pak všude a jsou levné. Pro život ve městě je auto nepotřebné, přesto jej však v Číňě vlastní zhruba polovina domácností. Většina aut ve městech je pak v současnosti buď elektrická, nebo hybridní.

Nicméně život v Číně má pro cizince, který se nedomluví čínsky, mnohá úskalí. Plynně anglicky mluví jen naprosto zanedbatelná část populace a mimo center velkých měst a nejznámějších památek se anglicky nedomluvíte. Důvodem zřejmě je, že ačkoli se angličtina v Číně učí ve škole, průměrný Číňan žádný cizí jazyk nepotřebuje a s angličtinou v podstatě vůbec nepřijde do styku.

Jazyk, kterým dnes v Číně asi mluví skoro každý (přinejmenším velká většina populace) je mandarínská čínština, která je oficiálním jazykem v Číně, na Taiwanu, ale třeba i v Singapuru.

Popularita čínštiny v poslední době roste v důsledku technologického rozvoje Číny a o její výuku je velký zájem zvláště v Africe, Jihovýchodní Asii a Jižní Americe. Čína se též stává cílovou zemí pro mnoho studentů a kvalifikovaných pracovníků (ti nekvalifikovaní většinou nemají šanci získat pracovní povolení) právě z těchto oblastí a cizinci ze Západních zemí již nyní tvoří v Číně mezi ostatními cizinci menšinu.

Čínština je navíc krásný jazyk a vzhledem k tomu, že čínsky se běžně domluvíte i v Thajsku, Indonésii či Malajsii, určitě stojí za pozornost.

Čína je země, která je na vzestupu a lépe ji poznat je v našem nejvlastnějším zájmu.