Čína jako (zatím) zmařená příležitost pro české firmy

České firmy mají historicky silné vazby na globální trhy, přičemž Čína jako jedna z největších ekonomik světa představuje obrovskou příležitost.

Bohužel současná česká vládní politika, která klade důraz na šíření „evropských hodnot“ a kritiku Číny, je nejen kontraproduktivní, ale také pokrytecká. Tento postoj omezuje ekonomické příležitosti českých firem a současně vytváří napětí tam, kde by mohl být prostor pro spolupráci. Co konkrétně Čína nabízí, a proč by česká vláda měla přehodnotit svůj přístup?

1. Čína jako strategický obchodní partner

Čína se během posledních dvou dekád stala světovým lídrem v technologiích, zelené energii a infrastruktuře. Pro české firmy to znamená možnost získat přístup k inovativním technologiím, investicím a obrovskému trhu s 1,4 miliardami spotřebitelů. Spolupráce by mohla přinést:

• Export českých výrobků: Český sklářský průmysl, strojírenství nebo zdravotnická technika by mohly těžit z rostoucí poptávky po kvalitních evropských produktech.
• Společné projekty v technologii a výzkumu: Čína je světovým lídrem v oblasti 5G, umělé inteligence a obnovitelných zdrojů, kde mohou české firmy najít inspiraci i spolupráci.

ČR by se tak mohla pomalu začít transformovat ze současné pozice montovny, kdy soupeří s ostatními víceméně jen v tom jak nízké mzdy ještě akceptuje, v ekonomiku založenou na rozvoji nových technologií produkujících výrobky s vysokou přidanou hodnotou.

2. Kulturní nadřazenost jako brzda spolupráce

Současná česká vláda často prosazuje hodnoty, které se označují jako „evropské“ nebo „univerzální“, přičemž Čínu kritizuje za otázky lidských práv či svobody tisku. Tento postoj je však zcela neefektivní a působí pokrytecky, když se stejná kritéria neaplikují na jiné partnery, například Saudskou Arábii a mnohé jiné.

3. Dvojí metr jako znak neupřímnosti

Postoj vůči Číně je v přímém rozporu s pragmatismem, který by měl vést zahraniční politiku. Česká vláda se například ochotně podílí na obchodování s autoritářskými režimy v jiných částech světa, ale v případě Číny klade nepřiměřené morální požadavky. Tento dvojí metr neprospívá ani českým firmám, ani globálnímu postavení ČR.

4. Pragmatismus namísto ideologie

Evropa včetně České republiky by měla chápat Čínu jako příležitost, nikoli jako hrozbu. K tomu je však zapotřebí změna přístupu:

• Odstranění politických překážek: Zastavení jednostranné kritiky Číny na mezinárodní scéně a zaměření na diplomacii založenou na respektu.
• Podpora firem: Vytvoření prostředí, kde české firmy nebudou čelit sankcím nebo znevýhodněním kvůli vládní politice.
• Podpora vědy a výzkumu: Místo ostrakizace českých univerzit a vědců spolupracujících s čínskými, se zaměřit na rozvoj vzájemně výhodné spolupráce.
• Otevřený dialog: Hledání společných bodů, například v oblasti nových technologií anebo i té evropskou komisí tolik propagované (často bohužel až do sebezničení!) zelené transformace, kde Čína investuje miliardy dolarů ročně.

Závěr

Česká republika by měla upustit od ideologické politiky a zaměřit se na pragmatickou spolupráci s Čínou. Kulturní nadřazenost, která se projevuje vnucováním „evropských hodnot“, nejen že nenese výsledky, ale také škodí České republice. Pokud chceme být konkurenceschopní, musíme otevřít dveře spolupráci a respektu, místo abychom je zavírali kritikou a pokryteckým dvojím metrem.