Rizika imigrace, o nichž se tolik nemluví
V souvislosti s již více než rok trvající uprchlickou krizí se ve veřejném prostoru hovoří zejména o bezpečnostních a ekonomických rizicích, která živelný příliv imigrantů nese, a o tom, jak tato rizika a náklady „spravedlivě rozdělit“ mezi evropské státy. Představitelé „vítacího politického proudu“ hledají nesmyslná řešení např. v podobě kvót a nejvíce se obávají nikoliv hrozeb, které s sebou nesou sami přistěhovalci, ale extremizace naší společnosti, která však oprávněně požaduje skutečné řešení nastalé situace a zastavení migrační vlny. Mezi skutečné hrozby, o kterých se ovšem v záplavě každodenních zpráv tolik nemluví, patří zcela jistě zdravotní rizika a nebezpečí šíření chorob, které byly v našem civilizačním prostoru již vymýceny nebo se vyskytují velmi vzácně.
Nelze tvrdit, že by tento aspekt uprchlické krize byl zcela přehlížen, nicméně se domnívám, že na něj v přesycenosti šokujícími zprávami o uzavírání hranic, skandálních výrocích z různých stran, výtržnostech a útocích imigrantů atd. zapomínáme víc, než je zdrávo. Proto považuji za nutné na něj upozornit.
V uplynulých dnech se v médiích objevila informace, že v lednu překročilo hranice Evropy dalších cca 60 tisíc imigrantů. Tento počet rozhodně nepotvrzuje některé prognózy z podzimu loňského roku, že množství nově příchozích přistěhovalců v zimě výrazněji poklesne, a spíše znamená, že i v novém roce budeme kvůli neschopnosti evropských lídrů čelit přílivu dalších statisíců nelegálních imigrantů. Nejpočetnější skupiny přitom pocházejí ze zemí, jako jsou Sýrie, Afghánistán, či země subsaharské Afriky – Súdán, Somálsko, Eritrea apod. Nelze jistě považovat za neopodstatněné, že při cestování do těchto zemí je povinností nebo alespoň doporučením podstoupit očkování proti chorobám jako žloutenka typu A a B, tyfus, meningitida nebo dětská obrna. Obdobně pak například vojáci působící v zahraničních misích, jakou je mise v Afghánistánu, podstupují po návratu do vlasti několikadenní karanténu a sérii vyšetření, která mají vyloučit nákazu těmito či jinými chorobami.
Naproti tomu živelný příchod uprchlíků přináší do Evropy statisíce, nebo dnes již spíše miliony, lidí, o jejichž zdravotním stavu nic nevíme a rozhodně si nejsem jistý, že jsme schopni alespoň něco zjistit tak rychle, aby to zamezilo potenciální nákaze dalších osob. Tuto hrozbu navíc umocňuje fakt, že imigranti jsou z velké míry soustředěni do různých táborů a zařízení ve velmi početných skupinách, v nichž se riziko šíření různých nemocí a nákaz přirozeně zvyšuje. K nejohroženějším skupinám tak patří nejen zaměstnanci těchto zařízení, ale paradoxně sami imigranti. Nicméně to samozřejmě neznamená, že by nebezpečí nákazy nebyla vystavena i většinová společnost, a to zejména s ohledem na to, že útěky přistěhovalců z uprchlických zařízení, nelegální přechody hranic, nekontrolovaný pohyb těchto osob po Evropě nejsou, jak dobře víme, ojedinělé jevy.
Za jedno z největších zdravotních rizik migrační krize lze s ohledem na nejpočetnější skupinu syrských uprchlíků považovat zavlečení obrny, a to s ohledem na skutečnost, že právě v této zemi před dvěma lety propukla v důsledku války epidemie této nemoci, při které bylo infikováno několik set až několik tisíc dětí. Přestože se podařilo tuto epidemii zastavit a přestože ve vyspělých evropských státech je poměrně vysoká proočkovanost této nemoci, odborníci se shodují na tom, že v Sýrii nelze v žádném případě hovořit o jejím vymýcení, a tedy nelze ani vyloučit, že by mohla být s přistěhovalci do Evropy přenesena.
Zvýšeným rizikem pak jednoznačně je také možné šíření tuberkulózy. Jsou to právě africké země a středoasijské země, které Světová zdravotnická organizace řadí mezi ty, kde je tato nemoc nadprůměrně rozšířena a postihuje až 80 % obyvatelstva. Za zmínku při tom stojí fakt, že na rozdíl od obrny tuberkulóza již nepatří k chorobám, proti kterým by probíhalo plošné preventivní očkování. A stejně tak tomu není samozřejmě ani u zmíněné žloutenky, která se taktéž v mnoha zemích, z nichž uprchlíci přicházejí, vyskytuje poměrně hojně.
Z uvedených skutečností vyplývá, že riziko šíření mnoha pro nás již téměř zapomenutých či vzácných chorob v souvislosti s uprchlickou krizi není zanedbatelné a nelze jej v žádném případě zcela popírat. Považuji proto za samozřejmé, že veřejnost může mít z této hrozby určité obavy, a mělo by být stejně samozřejmé, aby odpovědní političtí představitelé ve spolupráci s příslušnými státními orgány a odborníky na tyto obavy reagovali slyšitelným vysvětlením toho, jak jsme na zdravotní rizika související s uprchlíky připraveni a jaká opatření případně budou přijata. Tak se ovšem, dle mého názoru dostatečně neděje a ve veřejném prostoru se o této otázce, jak jsem již uvedl, spíše mlčí. Chtěl bych proto tímto důrazně veřejně vyzvat vládu a zejména ministra zdravotnictví, aby dal v této otázce veřejnosti jasnou odpověď a ujištění, že jsme na zmíněná rizika připraveni a že se jich není třeba obávat. A zároveň bych chtěl tyto představitele vyzvat k tomu, aby za účelem podobného ujištění ze strany příslušných evropských orgánů vyvíjeli značnou aktivitu také na unijní úrovni.
Ivo Valenta, slovácký senátor
Ivo Valenta
Senátor Valenta: O prezidentském kandidátovi se klidně dohádejme. Ale je z koho vybírat
Už v lednu nás čeká historicky druhá přímá volba prezidenta České republiky. A jsem přesvědčen o tom, že bude minimálně stejně zajímavá, jako ta v roce 2013.
Ivo Valenta
Senátor Valenta: Duhová vláda je možná sci-fi řešení, ale co kdyby…?
Povolební vyjednávání běží naplno. A všem je již teď jasné, že to nebude žádná procházka růžovým sadem. Andrej Babiš bude sice pověřen sestavením vlády, ale vůbec není jisté, jestli se mu to podaří.
Ivo Valenta
Inkviziční aktivisté šlápli vedle. Sorosovi žoldáci jen marně vracejí úder!
Senátor Ivo Valenta otevřeně o praktikách aktivistů, kteří jsou placeni ze zahraničí a mají ovlivnit politické a ekonomické procesy nejen v České republice.
Ivo Valenta
To uměl již Goebbels. A nakonec z toho byl největší pogrom Evropy
Slovácký senátor Ivo Valenta k návrhu premiéra Bohuslava Sobotky na odvolání ministra financí Andreje Babiše
Ivo Valenta
Senátor Valenta: Fotbal nesmí být paralyzován. Chce to krizového manažera!
Slovácký senátor Ivo Valenta si myslí, že zásah státních zástupců ve fotbalovém prostřední nesmí ochromit malý a venkovský fotbal.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Havaroval vrtulník prezidenta Íránu Raísího, vracel se z Ázerbájdžánu
Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího. Stroj...
Přes AI zneužili její tvář k propagaci Ruska v Číně. Urážlivé, říká Ukrajinka
„Bylo to děsivé.“ Tak shrnula 21letá ukrajinská studentka Olha Lojeková moment, kdy svůj obličej...
Změnila se koncepce péče o válečné veterány. Chybí ženský prvek, stěžují si
Minulý rok představila ministryně obrany Jana Černochová se šéfem odboru pro válečné veterány a...
Řidič na Lounsku narazil do stromu, ve zničeném vozidle zemřel
Náraz do stromu nepřežil v neděli ráno u Staňkovic na Lounsku řidič osobního auta. V autě cestoval...
- Počet článků 45
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1421x