Nepřeceňoval bych vliv intervencí ČNB na vývoj inflace. Za zdražování stojí především zahraniční investoři, kteří ovládají většinu české ekonomiky, včetně klíčových, částečně monopolních odvětví, kteří chtějí co nejrychlejší a nejvyšší návratnost svých investic a český stát není schopen svoje občany před "okrádáním" ochránit a někdy dokonce politici a státní úředníci "kopou" za zahraniční investory. V žádné suverénní zemi nejsou klíčová odvětví (energetika, teplárenství, plynárenství, vodárenství, bankovnictví a pojišťovnictví, těžba nerostného bohatství, atd.) téměř výhradně ve vlastnictví zahraničních investorů. Proto je Česká republika fakticky ekonomickou kolonií, se všemy důsledky tohoto faktu na obyvatelstvo a jejich životní úroveň.

Řízená devalvace koruny okradl bezprecedentně všechny občany zhruba o 10% vkladů a 10% mezd. Čekal bych masové demonstrace a generální stávku, ale jak se zdá, všichni jsou v pohodě

I za socialismu i dnes je velmi obtížné spočítat "reálnou" inflaci - máslo s 82% tuku lze asi porovnat, ale u takového svetru vzhledem k inovaci sortimentru? Za socíku na módních novinkách a tzv. výrobcích luxusního provedení tak ujížděly ceny a přitom zůstávala teoreticky cenová hladina beze změny - byl to jako nový výrobek a navíc přitom starý levný už nebyl. Meziročně spadla koruna - leden2014/leden 2013 - skoro o 10% a to nelze dlouhodoběji ustát.

Takže takhle: Svévolným znehodnocením koruny vůči "ostatním" měnám bez podpory námi nezvolených politiků, i když tehdy vládli v demisi, může si naše největší státní banka samovolně tisknout prachy? Může si pár "nadlidí" rozhodovat o zdražování všeho? - První krok devalvace koruny byl v roce 1953. Za stovku dostal člověk korunu s bídou... A v 1997 se skoro stejným způsobem pochlapil Klaus...

Vzpomínám na Matušku, když "koníček pádil": Ceny jsou stálý, a lidi se maj`... Teď už si u "kolotočů" můžeme střelit akorát na to, který zase z kasírtašků vytáhne nové eso. Protože bez inflace se nedá žít...

V r.1953 byla měnová reforma - což je trochu něco jiného. Ceny 1:5, výměna peněz a přepočet vkladů totéž, ale jen v minimálním rozsahu. Jinak 1:50.

Pravdu můžou mít oba dva. Záleží na skladbě výdajů a a časové porovnání, Příklad lze i takto Např. pokud v roce 2007 jste vydal za bydlení (nájemné, voda atd) 10 000 Kč, pak zvýšení DPH o 5 % bodů, zvedlo výdaj měsíčně na 10 500 Kč (rok + 6000 Kč), další zvednutí o 4 % body zvedlo měsíční výdaj na 10 900 Kč (rok + 4800 Kč), další zvednutí DPH o 1 % bod zvedlo měsíční výdaj na 11 000 Kč (rok + 1200 Kč) - přičemž základ daně zůstal na 10 000 Kč měsíc. Když budeme srovnávat po rocích pak se meziroční nárůst snižuje , pokud srovnáme původní částku a částku s konečným navýšení DPH, pak zjistíme, že měsíčně za bydlení vydáme + 1 000 Kč a za rok 12 000 Kč. Těch 12 000 kč/rok je už pěkná částka. Dejme tomu, že stejnou částku jako za bydlení dáva rodina za jídlo/měsíc, pak to je dalších + 12 000 Kč/rok a celkem už to máme 24 000 Kč/rok no a tak můžeme pokračovat dále. A když nám do toho slevní ty lokomotivy

Ceny se po bankovním úletu nezdvihly o avizovaných 8%, což se samozřejmě dalo předpokládat. Možná by se autoři takový odhadů (nemluvím o prognózované hyperinflaci) mohli chytit za nos a být uvážlivější.

Vnímaná inflace samozřejmě míjí spotřební koš, ale to je známá věc.