Vždycky jsem si myslel, že politická strana nebo hnutí má širokou bezbřehou základnu svých straníků, kteří by za svou pravdu i prst do ohně dali. Není tomu tak! Okamurův Úsvit má sice čtrnáct poslanců, ale jenom 9 (slovy devět) řadových členů. Trochu mě to překvapilo, protože jiné politické spolky jsou na tom podstatně lépe. Nejvíce "partajníků" mají komunisté, potom ČSSD, atd. A když si to spočítáme, tak vlastně o nás rozhoduje pár desítek tisíc podrgalů s knížkami v kapsách.
Očista přímé demokracie
Jedny noviny nastrčily figurantku s úkolem vstoupit do Úsvitu přímé demokracie pana Tomia a jeho nevelké partaje. Hnutí má totiž ve stanovách, že bude přijímat nové zletilé členy s čistým trestním rejstříkem. Slečna ale narazila. Nikoho nového nebereme! Prý registrují jenom příznivce hnutí... A další papaláš jí řekl, že zatím hledají koordinátory na to, aby noví členové nebyli kontroverzní.
Malý počet straníků je prý pro pana Okamuru velmi výhodný, protože kdyby jich bylo více, mohlo by je napadnout šéfa svrhnout a rozdělit si státní příspěvek 122 miliónů Kč podle svého. Sám k tomu říká, že bude rád, až bude obklopen lidičkami, ale bohužel se k němu chtějí dostat i různí kmotři, podnikatelé a odpadlíci z jiných politických stran, což on nechce. "Nám nejde o moc, my jsme opravdu demokratičtí."
Je to tak. Lépe se dělí dvaceti třemi než tisíci...
