Můj milý Pane Bože. Předem mého dopisu Tě srdečně zdravím, a měl bych pro Tebe jeden malý zlepšováček: Život by měl začít smrtí!
Hoďte na něho síť!Foto: autor
Ano, Pane Bože! Bylo by to lepší! Život by měl začít smrtí, a ne obráceně. Jen si to, prosím, zkus představit... Ležíš ztuhlý v zatuchlé hlíně, je tma, a najednou se začneš hrabat ven vstříc světlu. Vylezeš na světlo Boží, a jdeš do domova důchodců, odkud Tě za pár let vyhodí, neboť omládneš. A protože máš velký důchod a také naspořeno, budeš jezdit po lázních, hrát golf, a užívat si. Potom na uvítanou v práci dostaneš pozlacené hodinky, a přestože budeš pracovat velmi pomalu, budou se k Tobě lidé chovat mile a s porozuměním. Až skončíš s prací, tak budeš studovat. Máš dost peněz, a tak si svůj studentský život můžeš vychutnávat plnými doušky. Zkusíš to s drogami, a v hlavě nemáš nic jiného než ženské. A celý den si můžeš nalévat chlast do palice. A až se z toho dostatečně otupíš, nastane čas jít do základní školy. Ve škole budeš rok od roku blbější, až z ní konečně vyletíš. Potom si pár let budeš hrát na pískovišti, a nakonec se budeš válet devět měsíců v děloze. A svůj život ukončíš jako orgasmus! No řekni, Pane Bože, nebyla by to paráda?! Zkus, prosím Tě, o tom popřemýšlet. Tvůj Přeček
(Námět: Pro mě bohužel neznámý autor, a tak mu alespoň děkuji.)
