Dneska jsem se byl po dlouhé době podívat v hypermarketu, kde je svět ještě normální, i když tam momentálně nemají chlast. Ovšem po čtvrthodince jsem změnil názor. Není normální!
Bylo právě okolo poledne, zboží až na ten alkohol všude nadbytek, ovšem největší fronty stály u koštovacích stolečků, u kterých nabízeli své ochutnávky různí prodejci. Nejdelší fronta byla u masných výrobků. Teplé jitrničky, jelítka, klobásky a další pochutiny lákaly už zdaleka. Ve frontě stáli v naprosté přesile důchodci, a někteří z nich se i předbíhali za pomoci francouzských holí a neslušných slov. Našli se i takoví, kteří se po okoštování vrátili do fronty znovu.
To jsem ještě netušil, že o kousek dále bude ochutnávka sýrů. Tam byla stejná situace. Trvanlivé sýry lezly sice důchodcům pod umělé zuby, ale proč neokusit všechny druhy, když je to zadarmo! Ale u dalšího stolečku byla fronta menší, protože staří občané asi exotickému ovoci moc nevěří. Liči či mango jim připomíná temnou Afriku, a mandarinky nebo švestky ke koštu nebyly...
Ale u posledního "občerstvení" si přišli na své. Tam nabízeli ochucená mléka, kterým to všechno předtím snědené zapili. Nákupní vozíky vrátili u pokladen prázdné, a byli po obědě. Nebyli to žádní "šunťáci", a už se při odchodu těšili na další nabídkové akce v hypermarketu. A já, blb, jsem si vždycky myslel, že koštovací stolečky jsou od toho, aby mě výrobce POZVAL na to, co bych si potom eventuálně i koupil...
... a jeden nakonec ...
Přijdou dva důchodci manželé z hypermarketu domů, a žena říká: "Ty, Pepo, už jsme se dlouho nemilovali..." - Pepa zvedne furiantsky ruku, narovná všech pět revmatických prstů, a jeho žena říká něžně: "Dneska to bude pětkrát?..." - "Ne, to ne... Vyber si prst!"
