pracovat v brigádě socprc balo tak běžné jako chodit do práce byly totiž všude,  naprosto formální a s vymyšlenou čiností někteří možná ani netušili že v takové brigádě pracují, členství v SČSP je o něčem jiném, s prací to nemělo nic společného a člověk musel se vstupem aktivně souhlasit

Já se přiznám, autore, já nebyl ani v odborech, protože mě tam nechtěli. Tak jsem přišel o kolekci na Vánoce. A rád.

Jak jste mohl přežít bez chlebíčkové schůze ROH?

Obdobně by se dalo obhajovat členství v analogických organizacích za protektorátu. S brigsocprc nevidím problém, ale v SČSP se podepisoval souhlas s okupací 1968. A pak už mohlo být vše tak růžové jako v komunistických stejně jako v nacistických filmových týdenících. Jen občas odevzdat bestii ze svého oběda povinnou daň, jako třeba povinné politické otázky ve vědomostní soutěži.

Režim nepovažoval za loajalitu souhlas, ale dobře honorovanou spoluvinu. Jak v případě vysokého honoráře za velkou spoluvinu u velkých zvířat / sviní, tak v případě drobných poklonkování a drobných benefitů, které popisujete. Kdo na to neměl žaludek a vzepřel se, míval obvykle značné problémy.

P. Sedmíkovi: Ale to snad nemyslíte vážně! Brigáda socprc měla "jenom" název SČSP, a v té BSP mohl být kdokoliv, čili i ten, kdo nebyl členem SČSP. Nebylo to podmínkou! A také si nevzpomínám na nikoho, kdo by podepisoval jakýkoliv souhlas s okupací 68. A ještě mimochodem - "benefity" tenkrát opravdu byly. Třeba ten podnikový autobus za "pomalování" zastávek zadarmo. A kdo se vzepřel, tak neměl problémy, ale místo do NDR šel do práce na přesčas za nás, co jsme byli na výletě. Samozřejmě že za to dostal zaplaceno...

Paní Kočí patologicky nenávidíte i pana Matějku, ale nesaháte mu ani po kotníky. Až dokážete to co on, pak něco říkejte.

nebylo.

smad bych škrtnul to "sčsp"

Zajímavý pohled na svět. Ale  teď si představte, že mezi námi žijí lidé (jako třeba já) kteří jsou pevně přesvědčeni, že za normalizace bylo čestnější se živit vexlem, než chodit do práce O nějaké kolaboraci v SČSP ani nemluvě. To jsou věci, viďte...

Určitě jsi chtěl vykoupit všechny dolary, aby Američani neměli na zbrojení...

Vzpomínám si, jak jsem ve dvaceti byl krátkou chvilku i v SČSP. Krásné zájezdy,  příjemné družební setkání. Spíše zájmový klub, nic politického.

Komunisté musí vzpomínat na minulé doby jen v dobrém 

A já myslím, že ostuda to byla. Nikdy jsem nebyl ve straně ani v BSP,natož ve SČSP. Jednou mě nějaký komunista nutil, ať si převezmu služební vozidlo do Socialistické péče ( pracoval jsem jako vedoucí MTZ )...tak jsem soudruha posla někam s tím, že péči o vozidlo mi nařizuje vyhláška ..........

Taky jsem nikdy nebyl v žádné politické straně! Ale s tím převzetím do "socialistické péče" to bylo stejné tenkrát (viz baráky v soc. péči), i dnes - to jsou vlastně bytová družstva, kde všichni všechno společně platí, padni komu padni! Tak jako v BSP nikdo nemusel být, tak ani "v družstvech" nemusí bydlet! Jde pouze o skupinu, která táhne za stejný provaz, aby se (možná) měla lépe...

V BSP jsem pracoval asi rok. Pracovalo se normálním tempem, žádné rekordy. Zaujaly mě však mezilidské vztahy v tomto kolektivu. Pracoval jsem v mnoha kolektivech, ale tato BSP byl nejhorší kolektiv v mém životě.

Vy musite byt uplne zkazeny clovek. Od jadra az po slupku. Jinak to ani v dnesni dobe nemuze byt. Jinak diky za realne 'retro'.

Měl jsem postarší sousedku, v hlubokém totáči příšla a chlubila se diplomem Národního souručenství, který dostala za protektorátu jako dítě už nevím za co.

Já jenom na ní zíral, jak se něčím takovým  může chlubit. Nevědomost hříchu nečiní.