... nejbližší hvězda planety Země, která nás neúnavně každý den sleduje a přesně mapuje polovinu našeho života, a sice od východu k západu.
PROLOG :
... Slunce patří neodmyslitelně k hlavní součásti našeho života, celé naší civilizace, na této planetě...
Slunce je staré přibližně 4,6 miliard let, což je řadí mezi hvězdy středního věku. Bude svítit ještě asi 5 až 7 miliard let. Slunce je hvězda nejbližší k Zemi, jejíž povrch zásobuje teplem a světlem. Světlo dosáhne povrchu Země za 8 minut a 19 sekund, přičemž z druhé nejbližší hvězdy Proxima Centauri dosáhne světlo zemského povrchu za 4,22 roku. Vzdálenost mezi Zemí a Sluncem se pohybuje v rozmezí 147 097 000 km, až do 152 099 000 km. Energie slunečního záření pohání téměř všechny procesy, které na Zemi probíhají. Je na ní závislé podnebí , změny počasí i teploty , významně se podílí na přílivu a odlivu. Pomáhá udržet na zemském povrchu vodu v kapalném skupenství, je klíčovým faktorem pro fotosyntézu rostlin a umožňuje živočichům vidět. Zemská atmosféra propouští jen část spektra slunečního záření – všechny složky viditelného spektra , část ultrafialového, infračerveného a radiového záření. Slunce je koule žhavého plazmatu, neustále produkuje ohromné množství energie.
Když je Slunce nízko nad obzorem, je ze Země vidět jako oranžové nebo červené kvůli Rayleighovu rozptylu světla v atmosféře. A to je ten důvod těch překrásných slunečních scenérií, které je možné sledovat při východu, a nebo západu Slunce .
Od svého vzniku už Slunce spotřebovalo polovinu svých zásob vodíku. Dalších přibližně 5 až 7 miliard let bude ještě ve Slunci probíhat termonukleární reakce, během které se přemění většina vodíku na helium. Až dojde vodík v jádře, naruší se na krátký čas hydrostatická rovnováha, což povede k tomu, že se stane tzv. červeným obrem. Zvětšováním průměru Slunce dojde k tomu, že nejbližší planety budou pohlceny rozšiřujícím se Sluncem. Předpokládá se, že bude pohlcena i Země.
EPILOG :
...Slunce je i jedním z nejstarších náboženských motivů a předmětem uctívání...
