Petra Janů, excelentní zpěvačka, a osmdesátá léta, té tehdejší, ponuré doby u nás ...

...to bylo, jako blesk z čistého nebe ...brilantní hlas Petry, fantastická hudba, aranže, ale i texty Oty Petřiny, tak by se nechalo charakterizovat období rockerky, která volným způsobem odplula z rockové muziky do vod pop-music.

Škoda, velká to škoda, zejména pro rockery, že toto období trvalo opravdu krátkou dobu. To co vedlo Petru Janů k tomu, aby se z rockerky změnila v umírněnou zpěvačku „popíku“, tak to nemá cenu rozebírat. Alespoň pro mě to nemá cenu, což je můj názor, jelikož ten opravdový důvod zná a ví jenom ona, a bylo to její rozhodnutí, a vše ostatní by byly pouhé spekulace a různé bla, bla, bla... a nemá smysl se v tom babrat. Prostě v té tehdejší době, kdy nám bylo „náct“ a potom „cet“, tak to bylo pro nás, kteří tomuto stylu muziky propadli, něco nového. Jak se teď v současném moderním světě říká, byla to BOMBA a PECKA, zároveň. Nic takového tady nebylo a chybělo nám to, a tak, když jsem si vystál frontu na „elpíčko“ EXPLODUJ !, tak jsem ho hrál stále dokola, až na něm nebyly drážky.... Ale pěkně od začátku. Ne od toho úplného začátku, ale mírně bych se chtěl dotknout rockerského období Petry Janů. Všechno se to prakticky motá kolem tří desek z tehdejší doby, a sice MOTOREST, EXPLODUJ ! a titulu JÁ & MY. Ještě by se tam mohl zařadit i titul ROČNÍK 50, ale s tím bych moc radši už nelaškoval, jelikož to byl více, méně, projekt společný s Otou Petřinou, kde vystupuje i jako zpěvák. Ale i tak jsem si dovolil z této desky na ukázku, aby ten obrázek byl kompletní a ucelený.

Základ všeho byla deska s názvem MOTOREST, což byla její prvotina, kde ještě není úplně slyšet, jak kytary řinčí, ale už jsou tam mírné náznaky toho, že se bude něco u nás na rockovém hudebním poli dít. Za zmínku stojí právě skladba Motorest, kdy už to má ten mírně tvrdší styl a Petra Janů v této skladbě nechává naprosto volný průběh svým hlasovým schopnostem. Druhým dlouhohrajícím snímkem je hudební záležitost EXPLODUJ !, kdy tady bych si dovolil provést mírně hlubší ponor celé rockové problematiky. To, že nic jiného do této doby u nás nezaznělo, to nás zaujalo, a navíc to bylo umocněno skutečností, že se jednalo o ženský hlas, famózní ženský hlas, že se jednalo o zpěvačku-rockerku. Jako ochutnávku z tohoto alba nabízím čtyři zásadní záležitosti, z kterých je patrné, že to Petře Janů & skupině PRO-ROCK opravdu šlapalo. A nesmíme také zapomenout vyzdvihnout Otu Petřinu, který na tom všem má lví podíl, nakonec je to z těch skladeb náležitě cítit. Skladby s názvy Exploduj ! a Jen jestli …, tak to jsou už ty pravé rockerské fláky, s těmi zvonícími kytarami. Potom je tam skladba s názvem Písnička, což je záležitost pomalá, ale váže se k ní skutečnost, že v roce 1980, společně s plzeňskou kapelou Bumerang, byl natočen celovečerní film KONCERT. V té době hodně spolupracovala právě s Bumerangem, který se později přeskupil v Turbo. Film není zajímávý co se týká vlastního děje, ale zaujme příznivce muziky, že je z hudebního prostředí, ze zákulisí, což bylo v té době pro normální smrtelníky prakticky tabu, podívat se z druhé strany pódia do útrob zákulisí. A pochopitelně se i film stal vyhledávaným, protože v něm vystupovala Petra Janů, ojedinělá rockerka naší hudební scény. Trochu, jako zajímavost, lze se zmínit, že si ve filmu i střihnul roli kytaristy, náš současný ministr obrany, pan Stropnický, ještě co-by mladé herecké ucho. Ale to určitě nebyl důvod, aby to zvyšovalo návštěvnost filmu, jelikož jeho držení nástroje spíše připomínalo satirické přirovnání : … držíš to, jako Jan Žižka z Trocnova, telefon …

Jako poslední věcičku z alba EXPLODUJ !, kdy toto album bylo vrcholem a na špičce té pomyslné rockové pyramidy, jsem zařadil skladbu s názvem Koncert končí. To, že jsem jí umístnil, až na úplný závěr všech ukázek, tak má vytvořit určitou symboliku. KONCERT KONČÍ, OPONA PADÁ … má vyjádřit končící období naší ojedinělé rockerky Petry Janů a pomalinký a volný přechod ke komerci a popíku. Jelikož vyšlo album JÁ & MY, z kterého jsem zde umístnil sice tři skladby, a to, Jámy, Beatová Liduška a Dej si říct, ale za povšimnutí stojí hlavně ta prvně jmenovaná, skladba s názvem Jámy. Bohužel, toto období je už cesty z vrcholu rockové pyramidy směrem dolů. Hudební projekt ROČNÍK 50 by se možná nechal už nazvat pouhým výkřikem do tmy, ale i tak předkládám dvě věci, pro představu toho, že už to celé bylo nějaké jiné. Bylo to jiné, než jsme byli zvyklí, jak to všechno šlapalo na desce EXPLODUJ ! . To jsme se dokonce divili, že to album vůbec, v té ponuré době, povolil bolševik vylisovat do vinylů.

Petra Janů

To co následovalo, jaká spolupráce Petry Janů, a s kým, mohl bych to tady rozvádět, ale nebudu. Nechám to, jak jsem to nazval, někde na začátku svého dnešního hudebního příspěvku. Petra Janů odplula z rockového prostředí do vod pop-music. Petra Janů je naše jedna z nejlepších zpěvaček s brilantním hlasem, která se nebála v tehdejší době do toho šlápnout naplno. A že se s postupem času tzv. umírnila, tak za to jí rozhodně neodsuzuji.

Přeji všem hezký poslech, a také i hezké vzpomínání, to přeji zejména těm , kteých se ta tehdejší doba přímo dotýkala.

Video zdroje : You Tube