Justice není pouze o rovnání zkroucených §, justice by měla být věcí etiky, morálky a cti.

... jsou dobří advokáti a právníci, to jsou ti, kteří znají zákony, ale jsou i advokáti a právníci vynikající, to jsou ti co znají soudce...avšak je také řada advokátů a právníků, pro které není kategorie, kam je zařadit...

PROLOG :

... v životě zbytečně nemluv a neslibuj, ale radši nech, ať Tvé skutky mluví za Tebe ...

   Tento příspěvek bude trochu atypický, ne snad tématem, ale jeho provedením a skladbou. V podstatě se jedná o naskenovanou korespondeci, kterou od sebe dělí, no, letí to, letí to, skoro téměř jeden kalendářní rok. Veškeré údaje v korespondenci jsou pravdivé, včetně příjmení osob. Nebojím se toho, že bych někomu dal tzv. " píchanec do zadní části těla", tím, že jsem zveřejnil jeho příjmení. Snad, že by na mě někdo z uvedených a zveřejněných podal trestní oznámení ve smyslu toho, že jsem v nich vyvolal pocit, kdy " zahryže " svědomí, pokud tedy vůbec nějaké vlastní.  Korespondenci zveřejňuji kompletně celou, kromě zabarvených několika málo míst, kdy se jedná o přesnou adresu, a potom o jednu malou pasáž textu-odstavec, která je už spíše intimního rázu. Děkuji za pochopení. Jinak  se zcela otevírám, další kus mého života, ale hlavně kus životních zkušeností. Bohužel v tom negativním slova smyslu. Nechci se  zviditelňovat, ani vyvolávat pocit lítosti, ani si na veřejnosti masírovat své EGO. Chci předávat své životní zkušenosti, i když jsou negativní, a není se čím chlubit, ale ani není se za co stydět.

Pochlubit se mohu pouze svým hlavičkovým papírem, na kterém jsem odeslal cestou České pošty přiložený naskenovaný dopis.

Nemusím se stydět za pravopisné chyby, překlepy, přežblety, přesmyčky písmen apod. zvěrstva, která jsem napáchal ve svém E-mailu, který je naskenován níže. I když některým kolegům blogerům jsem tím nahrál vlastně na smeč, protože, ruku na srdce, je nás sice málo, ale někteří opravdu se pasou více po vyhledávání, monitorování a vedení statistiky ohledně pravopisných chyb, než po myšlence článků. Ale, jak jsem napsal, jsou to vyjímky. Já se o tom zmiňuji záměrně, aby čtenář měl možnost posoudit, jak jsem na tom byl  psychicky cca před rokem, a jak to je se mnou již nynní. Na první přečtení je to zřejmé, že jistý posun nastal k lepšímu, ale ještě to není stále ideální. Odborníci, tedy lékaři mi stále říkají : " ... pane Ivo, to chce čas, to si určitě sedne... " .

   Je celá řada lidiček kolem mě, která možná také řeší obdobné životní  " sračky " , kdy to není vůbec o tom, že si někdo špatně ustlal, a tak teď blbě leží. Ani to není o tom, že co mě nezabije, tak mě vlastně posílí. Mě to sice nezabilo, mě chtěli nechat zabít, tedy slušně řečeno (napsáno) odstranit zlikvidovat jiní, ale ani mě to rozhodně neposílilo, naopak. Důkazem toho je i ten naskenovaný a zveřejněný E-mail, kde se opravdu ještě projevuji, jako ....... a to prosím jsem už měl za sebou 3/4 roku léčby v nemocnici.....ano, až tak jsem byl tzv. "rozsekán", ano, až tam mě dotlačili " lidé ", kdy mám právo hovořit o tom opravdické životním dnu (ve smyslu sáhnout si až na dno), kdy si já mohu dovolit psát o psychickém teroru, týrání a i psychickém znásilňování,   V životě platí úplně jiná poučka, než předchozí fráze, a sice být v nepravý čas, na nepravém místě.  S tím i souvisí, byť už jenom sekundárně, předložená korespondence.

Komu tady vlastně věřit ?

Když Vám někdo nabídne svojí odbornou pomoc, a potom mu nestojíte, ani za ....polib mi prdel.... a to si hrdě před svoje příjmení píše titul JUDR. Na to nezapomene, si tam těch několik písmen připlesknout, ale už zapomene na to co slíbil, jakou naději vyvolal v nemocném a zoufalém člověku, který není v oblasti práva vůbec žádným odborníkem. Od něj jsem očekával erudovaný projev....a zatím....komu tedy věřit, když už ani studovanému, promovanému odborníkovi nelze věřit, ale hlavně se na něj spolehnout. To chce tato společnost, abychom vzali spravedlnost do vlastních rukou : OKO, ZA OKO, ZUB, ZA ZUB ? Když ze strany těch co se pyšní titulem JUDR. není zájem, tak proč to studoval, když mně, obyčejnému človíčkovi, nechce pomoct tzv. "rovnat ty klikaté paragrafy", to čeká pouze na lukrativní zakázky za ty "mega", "míče", "melouny".....

Pokud mi ta pomoc byla vyloženě nabídnuta, tak očekávám jiný přístup, než že se mě takto zbaví a metodou "mrtvý brouk " si naivně myslí, že to tzv. " vyšumí ". Takže je už taková doba, že můžeme  "nalítnout " nejenom obchodníkům s fantastickým zbožím a super cenami....a to se vyplatí... Ale je doba, že už můžeme "nalítnout" i v těchto oblastech. A i když nepřijde újma a rána hmotná, tedy finančního poškození, či rázu, tak určitě minimálně to zabolí z hlediska psychického, jelikož zklamání z vyvolaných falešných nadějí a iluzí jsou také příšerné. Toto je tedy cílem zveřejnění korespondence, aby se čtenář zamyslel, ale hlavně byl i obezřetný, kdyby se dostal do obdobné situace, jako já. Když to takto půjde dál, a nebude možnost se spolehnout na opravdové odborníky, tak si začneme operace slepého střeva provádět pokoutně doma sami. Vím, trochu zbagatelizované, až morbidní, ale je to nastavená realita současného života. Na celém světě nejsou problémem, války, hladomor, běženci, terorismus, atd.,atd. Ano jsou to problémy, ale až SEKUNDÁRNÍ. PRIMÁRNÍ problémem celého lidstva, to co hýbe celým světem, co vlastně už ani nespadá do kategorie problému, ale už je to přímo PRŮSER ...a to jsou   P R A C H Y.   

Viz. níže :  E-mail, který trpělivě a pokorně čekal, až na něj dojde řada v byrokratické frontě... no, bratru, za chvíli tomu už bude rok...

EPILOG :

... věřit sám sobě, ten kdo ti vždy pomůže jsi pouze ty sám a pomocnou ruku hledej pouze na konci svého ramene ...