Po kolikáte už ? Psalo se o tom, že u nás už je „přejágrováno“. Opak je pravdou a vše začíná úplně znovu. Jeho rodné Kladno, to už pohltilo.... Ale každá mince má dvě strany, což bude platit i v případě slavné "osmašedesátky".
Z mého pohledu mohu, kromě jiného, opravdu konstatovat, JAK TO UTEKLO, jelikož patřím k těm ročníkům co pamatují, když J.J. upaloval směrem do NHL, ale zároveň jsem se dožil situace, kdy se dostal na seznam uvolněných hráčů ve stejně jmenované hokejové soutěži. To, že si sbalil, jak se s oblibou používá, svých pět švestek, tak to není se čemu divit, jelikož v jeho letech se dostat na seznam volných hráčů, a to v průběhu rozjeté sezóny, kdy se laboruje o jeho zdravotním stavu, tak to je situace, která se nechá nazvat, dostat se na sportovní smetiště, jako nepotřebný odpad. Snad trochu drsné přirovnání, ale je lepší si nalít čistého vína, než si mazat med kolem huby. Vždyť už ta jeho letošní sezóna v NHL byla, tak trochu kostrbatá a začátek značně drhnul, jelikož se do poslední chvíle nevědělo kam se J.J. vrtne, a kde složí svoje perutě. Celá řada hokejových expertů se do jisté míry shodovala v tom, že ta loňská sezóna měla být v NHL, již tou poslední. To byl názor, ale opravdových a renomovaných expertů, ne těch, kterých je každá hospoda plná, kdy to vypadá, že co štamgast, tak hokejový trenér, a nebo expert přes lední hokej. Samotný J.J. měl názor jiný, což i teď na rovinu přiznává, že chtěl dosáhnout hodnoty 2000 bodů v NHL. Asi osud a hodně věcí okolo, tomu nebylo nakloněno, a tak nastala situace, že J.J., se prakticky, ze dne - na den, z NHL vypařil. Ano, vypařil ? Já to netvrdím, to jenom prezentuji názor, jak to zapůsobilo v NHL, tak to bylo okomentováno v zámořských médiích, včetně toho, že ten odchod, či jeho odlet, nebyl, až tak působivý, dokonce si i psalo o jeho potupném konci v NHL … nevím co bylo od „68“ očekáváno, jestli chtěli nějaký rozlučkový večírek, párty, piknik, recepcičku ? Jedno je jisté, že když tam tehdy, ve svých osmnácti letech, přifrčel cucák, teď už z bývalého komunistického státu, tak jej určitě nevítali špalíry fanoušků s mávatky v rukách. Naopak, pravděpodobně, mu to nechali pěkně sežrat. Ale to by snad, ani nebyla Amerika, myšleno všeobecně, jako kontinent, aby neměli něco extra, opět myšleno všeobecně, nějaké ty jejich kecy okolo. Ukazuje se však, že celou řadu fanoušků tam má a za celou tu svojí kariéru v NHL, tam J.J. zanechal stopu a stopu velmi značnou a významnou. Nemá cenu tady vypočítávat všechny jeho úspěchy, bodové zisky, pořadí žebříčků a vítězství, jednoduše se zapatlávat do nějakých hokejových historických statistik. Důležitější fakt o zanechání jeho stopy v zámoří je fakt, že většina fanoušků jej tam uznává, včetně z těch klubů, kde již řadu let nehrál, ale přesto na „ 68“ nedají dopustit. Dokonce prosakuje zpráva, že ortodoxní jádro jeho fanoušků se chystá do Evropy, na zápas Kladna, ale držme se při zdi, je to teď všechno zkreslené eufórií a projevy značně hektickými. Stejně tak to začalo fungovat i u nás, a sice po tom, co jsme se dozvěděli, že J.J., je na seznamu uvolněných hráčů. Jágrmánie byla definitivně na spadnutí, když byla potvrzena zpráva, že se „68“ vrací do svého rodného Kladna. Od toho okamžiku se dějí věci, najednou se utkání soutěže, kde se potácí Kladno, i když je na pěkném třetím místě, obklopeno tradičními rivaly … Č. Budějovice, K.Vary, Slavie Praha … tak se sobotní utkání v Benátkách n/Jizerou přesouvá do Liberce, bude přímý přenos na ČT-sport z tohoto utkání, v Liberci se stojí fronty na lupeny, o tom, že bude vyprodáno, tak není pochyb, narychlo svolaná tiskovka, už se i spekuluje a probírají se varianty, že pokud Kladno nebude hrát baráž o postup do extra ligy, tak J.J. by mohl nastopit v Třinci, kde už operativně zapsali číslo 68 na soupisku, média šílí, novináři se předhánějí v rozhovorech a v článcích … prostě nás všechny, téměř všechny, zasáhla další vlna, nevím už kolikátá, krásná vlna, vlna Jágrmánie. Zasáhla jednak ty co se hokejem živí, tedy hokejové experty a odborníky, zasáhla média, ale i nás všechny ostatní, tedy hokejovou fanouškovskou rodinu. Je to určitě krásný pocit, že opět se nám vrátil legendární hokejista, naše „osmašedesátka“ zpátky do ČR, kdy už to vypadá, že to bude natrvalo. I když někde v médiích se mihnula větička, že NHL úplně nevylučuje, ale přeci jenom co si budeme povídat, z hokejové hlediska, J.J. už má ten rodný list značně zažloutlý, i když není znám důvod proč si přidává jeden rok a všude uvádí, že mu je 46 let, kdy ještě cca 14 dnů bude patřit do ranku pětačtyřicátníků (* 15. února 1972). Ale to není, až tak podstatné, podstatnější je fakt a skutečnost, aby ta Jágrmánie nám vydržela co nejdéle, aby nepřišlo trpké zklamání. Teď je to všechno čerstvé, opředeno emocemi, zcela ovlivněno eufórií a hektickým chováním, což si jenom hodně malá část, z nás, co návratu J.J. propadla uvědomuje. Všude se skloňuje a kupí dotazy, kdy už konečně nastoupí, ale hodně málo se věnuje otázce, vlastně problému, pro který se pravděpodobně dostal v NHL na soupisku volných hráčů, a pro který se následně rozhodnul k návratu domů. Ano je to jeho zdraví, konkrétně, tedy co „68“ uvádí, je to zdravotní problém s kolenem, kdy zdraví člověka, a to nemusí být špičkovým hokejistou, je zcela to zásadní, co člověk potřebuje k životu, aby se mohl posouvat někam dál. A jestli někde na začátku tohoto příspěvku je řeč o tom, držet se při zdi, tak mám takový pocit, že právě při té zdi, se v současné době, má tendeci se držet právě akorát J.J. Už ten jeho přílet, už to něco napovídá, jedna skromná fotečka z letadla a pod ní vzkaz skrz sociální média, že je už doma, že z letiště odjel jinými vrátky, než se očekávalo, a že tedy novináři mohou jít domů … přesně ve stylu jeho humoru. Už i na té tiskovce jasně sděluje, což ze sportovního hlediska je naprosto férové, že je pro něj priorita se nejdříve vyléčit a uzdravit, a potom teprve … a tak úplně na rovinu „vzkazuje“ fanouškům, obrazně řečeno, lidi neblbněte, nejsem zdravej a klidně se může stát, že v sobotu nastoupím třeba jenom na jedno střídání … V každém případě, alespoň za mojí osobu, návrat J.J, velice kvituji a jsem za to rád. Jednak, že jsem jeho dlouhodobým příznivcem a snažím se sledovat vše co se kolem něj děje, alespoň v rámci svých možností. J.J. je opravdovou ikonou našeho sportu, kdy pro náš sport hodně udělal, ale nejenom pro náš sport, co si budeme nalhávat, i pro naši zem, kdy zafungovalo jeho charisma, nejenom v hokejové kabině. A to byl i důvod, že mě hodně mrzelo, když se v médiích propíralo téma, že J.J. je rozesírač nálady v hokejové kabině, že si „narazil holku“ a různé další nechutnosti ...(všichni celebrity, ale nejenom celebrity, mají partnerky, přítelkyně, manželky, ale „68“ si „narazil holku“). A tahle špína se začala prát na veřejnosti přesně v době, kdy se mu zrovna po hokejové stránce extra a obzvlášť zrovna nedařilo, ale to je typické, když se někdo v životě sune na kolena a začíná se kácet, tak mu ještě dáme jednu pěkně ze zadu … a je vymalováno. Přejme J.J., aby se hlavně dal do kupy zdravotně, aby ještě mohl, jak on říká, se jít sklouznout, protože i tento návrat naší hokejové legendy může přispět ke znovu se nalezení našeho, bohužel zatím skomírajícího, ledního hokeje. Přejme mu, ale i stěstí, ať už v hokejovém, či v soukromém, životě. Protože zdraví a štěstí se vzájemně propojují a jedno bez druhého nefunguje. Nakonec, ta historka z Titanicu, je všeobecně známá a za tu dobu i značně profláknutá … na Titanicu sice byli všichni relativně zdraví, ale většina z nich neměla to štěstí... J.J. s „osmašedesátkou“ na zádech se stal legendou, kterou již dědové dávají svým vnukům za vzor … JAK TO UTEKLO ...
