Iron Maiden, famózní metalová legenda všech legend, z trochu jiného úhlu pohledu ...

… o kterém se mnoho nemluví, ale nemá smysl to zastírat … bylo to velice temné a smutné období “DÍVČÍ“, kdy snad poprvé, ale i naposledy, se v kuloárech hovořilo o rozpadu … ale i trochu o tom zda jsou ROCKEŘI odpadem společnosti.

PROLOG :

… omlouvám se, že se v příspěvku někdy neubráním familiérnímu stylu psaní, někoho by to mohlo motivovat k myšlence, že si hraji na nějakého jejich rodinného přítele. Zejména, že prakticky uvádím křestní jména muzikantů, a nebo používám slengové výrazy týkající se kapely. Označení “DÍVČÍ“, je třeba slengový, běžně používaný, výraz pro název seskupení, které je oficiálně známé pod názvem IRON MAIDEN. Všeho prapůvod je ten, že život kolem legendárních Iron Maiden mě naprosto pohltil, za těch více, jak 30 let co je sleduji a snažím monitorovat. Nakonec důkazem toho jsou i další moje příspěvky v rubrice svět hudby, kde opět jsou různé úhly pohledu na metalový fenomén Iron Maiden, který sledují milióny fanoušků z celého světa, a to napříč celým generačním spektrem. Opravdu, nejsem v tom sám, ale opravdu jsou nás na celém světě milióny, narvané koncertní haly, sportovní stadióny, prodaných 0,1 miliardy hudebních nosičů, ale je i hodně takových, kteří si žijí také svůj sen, jako já, o osobním setkání s kapelou, jako takovou. Šance to je, a naděje je vždycky, není to utopie, ani když to je … jako sen ... vyhrát první ve sportce, včetně “jackpot“. Nechci být označován za nějakého “hudebního kritika“, který provádí recenzi, ale je to pouhé moje vyjádření, či vyznání, k tomu, že pokud se cokoliv dělá srdíčkem a s láskou, tak i v kontroverzním prostředí, což pro celou řadu lidiček “svět rockerů“ zcela jistě je, tak lze slavit úspěchy, i když cesta byla určitě trnitá. A že “rockeři“ jsou odpadem společnosti? Jako bych to slyšel. Odpověď na tuto fabulaci je snadná … prolítněte, některé příspěvky staršího data v již zmiňované rubrice … není to jenom o muzice, ale při tom je to všechno o Iron Maiden … a potom si znovu položte otázku, kdo je opravdu odpadem společnosti … 

A tak tedy, všemu předcházel nečekaný, v roce 1993, odchod zpěváka BRUCE, kdy to dost neférově, nešťastně a krutě oznámil během rozjetého turné. Turné sice ještě dokončil, ale je jasné, že atmosféra byla v kapele tak hustá, že by se nechala řezat motorovou pilou. I přes to, že se o několik let BRUCE opět vrátil, cca rok před Miléniem, tak nelze tvrdit, že by mu to bylo všemi ostatními spoluhráči odpuštěno. Bubeník NICKO ten se tím nikdy netajil, že mu to neodpustil, i když po těch letech jsou “kamarádi“ a vzájemně se doplňují ve vtipkování a vymýšlení šprýmů během turné, a nebo ve studiu. To u zakladatele kapely basáka STEVE s přezdívkou ARI, ta situace s (ne)odpuštěním odchodové podpásovky od BRUCE je poměrně značně viditelná. Důvodem může být i ta skutečnost, že během toho nešťastného odchodu BRUCE z kapely, tak údajně někde veřejně prohlásil, že se od Iron Maiden úplně distancuje. A to ARI nedokáže strávit, jelikož mu bylo plivnuto na jeho muzikantské dítě, čímž pro něj jeho kapela zcela viditelně je. Zejména během šňůry na pódiu lze poznat, že se vzájemně sobě vyhýbají, ale není to klišé, ani fráze, když uvedu, že BRUCE & STEVE, jsou HLAVA & SRDCE celého seskupení IRON MAIDEN. Tuto situaci vyřešil zcela bravurně člověk, který k nim od začátku neodmyslitelně patří, ale moc se o něm nemluví, a sice hlavní manažer ROD, který oběma nastavil pevné mantinely. Ne, oba dva aktéři, ale všichni tři, BRUCE-STEVE-ROD, se na základě těchto mantinelů vzájemně respektují. To, že muselo nastat tak razantní řešení se RODovi povedlo, pro jeho urputnost a neústupnost, což vypovídá o tom, že pochází z Yorkšírského hrabství, tak to jinak ani vyřešit nešlo, jelikož v současné době není kapela šest maníků s  nástroji k brnkání, ale v současné době je to už prakticky fabrika, která čítá téměř sto členů realizačního týmu … ale to jsem trochu předběhnul události, které následovaly o několik let po tom co to BRUCE zabalil, kdy prakticky za ním, nebo snad s ním, sice tichým a nenápadným způsobem, ale i tak dost rebelským způsobem, odkráčel i kytarista ADRIAN. A jak se říká, když se to v životě “sejří, tak se to sejří“, jelikož u STEVE se prohlubovaly osobní a rodinné problémy, které vyvrcholily smrtí, jeho otce. Všechny tyto skutečnosti, tedy faktory, ztvárnil STEVE na desce X-FAKTOR, kdy je to hudba velice temná a smutná, ale poslechově to nemá chybu. 

V roce 1994 tedy přišel zpěvák Bayley Alexander Cook, známý však jako BLAZE Bayley(* 29. května 1963, Birmingham, Spojené království) a následně i kytarista JANICK, který po návratu ADRIANA v kapele již zůstal... jednak to bylo od STEVE gesto vděku, ale i pokus a zároveň kardinání tah, a sice zkusit hrát o třech kytarách. A vyšlo mu to, ujalo se to a od té doby fungují v šesti a o třech kytarách … DAVE, ADRIAN, JANICK.  BLAZE však byl úplně odlišný od BRUCE, jednak hlasově, kdy nezvládal, rozsahově, zejména “staré fláky“, ale i pohybově, neuměl na pódiu vytvářet takovou show, což se i podepsalo na celkovém obrazu kapely, no a časem i na propadu popularity a vážně to s nimi šlo z kopce … Nelze BLAZEmu nic vyčítat, nakonec ARI, tedy STEVE si jej vybral sám. BLAZE je srdcař, bojovník, miluje muziku, ale nidy se mu nepodařilo zastínit, tedy nahradit, BRUCE. Publikum, tedy posluchači byli zvyklí na rozsah, výšky, frázování jeho hudebního projevu. Stejně tak byli všichni zvyklí na BRUCEho verbální a neverbální choreografii No a říká se přeci, že sto krát nic umořilo i vola (nebo osla, teď nevím, ale myšleno na BLAZE to rozhodně není), kdyby se BLAZE rozkrájel, tak to nebylo vůbec “VONO“. Pravdou je, že se toto neprojeví všechno hned ze dne, na den, ale má to jistý doběh a setrvačnost, ale úpadek Iron Maiden byl znatelný. Aby toho nebylo málo, tak se dostavily u BLAZE potíže s hlasem, ale i se zapamatovatelnosti textů, kdy mu některé části songů začaly úplně absentovat, tedy vypadávat, a tak bylo evidentní, že tudy cesta zpátky k vrcholu nepovede. Prosím pěkně, jsem si vědom, že jsou u posluchačů minimálně dva tábory, kdy jedním je BRUCE a druhým BLAZE. Všechno je to věc názoru, pro někoho byl ten, či onen, oslavován s pompou, pro jiné zase naopak zatracován. Myslím si, můj osobní názor, že v tomto případě není vhodné škatulkování, ani srovnávání, nesrovnatelného. V tomto případě je dobré odprezentovat ty skutečnosti, o kterých se nepříjemně debatuje, ale nebylo by férové tuto situaci zatajovat, či mlžit o ní. Prostě se to tak semlelo a žádné růžové brýle není nutné si nasazovat ... no a jak to všechno dopadlo … no přeci dobře, což jsem už malilinko naznačoval v horní části svého příspěvku, jelikož zvítězila láska k hudbě, a jak se říká, tak láska i hory přenáší, ale o tom, jak z toho celého vybruslili, zase někdy příště …

Video zdroj : You Tube

EPILOG :

…  když je hudba dobrá, tak si své příznivce vždycky najde a je jedno, jak je stará …