I ve sportu platí, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán...

… a tak po oslavných ódách, začala padat i slova kritiky na Jaromíra Jágra za neúspěch Floridy Panthers v play off NHL a vyřazení z bojů o Stanley Cup. Lední hokej, je však sportem kolektivním, nikoliv sportem  „ J.J. & spol. „ ...

PROLOG :

...PŘÍŠTÍ ROK BUDU LÍP PŘIPRAVEN!
"Budu muset změnit tréninky, člověk se totiž může pořád zlepšovat a učit nové věci. Chci hrát dál, to je bez debat. A věřte, že budu připravený ještě líp než letos.“ (citace hokejové legendy Jaromíra Jágra.)

I ve sportu se můžeme setkat s tzv. „ jojo- efektem“, a nebo s tím, že platí rčení současné moderní doby o tom, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán, či o tom, že úspěch se neodpouští. O to více toto platí tam, kde je ve hře hromada peněz a ze sportu se pomalu, ale jistě stává obyčejný byznys. Nakonec je už jenom málo sportů, kterých se slovo byznys ještě nedotknulo. A tak po perfektní sezóně Jaromíra Jágra ve službách klubu Florida Panthers, kdy v základní části jednak pomohl svému týmu k postupu do play off, ale i současně boural dosavadní historické tabulky statistik NHL, přišlo po vyřazení z bojů o Stanley Cup vystřízlivění. Vystřízlivění těch, kteří J.J. celou tu dlouhou a náročnou sezónu vynášeli až do nebes. Najednou velice rychle zapomněli na svá vjádření o nepostradatelnosti nejstaršího hráče celé NHL. Najednou zapomněli, kdo pomohl dovést celý tým, až k branám play off. Velice rychle zapomněli i na svá vyjádření, které se týkaly o vlivu na celý manšaft Floridy, zejména potom na mladíky týmu. Byl to právě J.J. s „68“ na zádech a „44“ na krku, kdo stmeloval a burcoval celý tým za přispění svých zkušeností a svého charisma. Teď, když si odmakal tu černou, celo-sezónní, práci a nepovedlo se postoupit dál v play off, tak najednou je vše zapomenuto. Začíná období hledání viníka, období nasazování psích hlav, období...kdo chce psa bít, tak si hůl vždycky najde..., ale než začneme s kritikou, tak by si chtělo připomenout, jak z historického hlediska, je Florida starým týmem v NHL, kolikrát v historii měla takovou sezónu a kolikrát byla v play off. Teprve, až po této sebe-kritice, je možné vytáhnout čísla statistik, z kterých se vyvozují spekulativní závěry ve stylu, že J.J. umí dávat góly pouze slabším soupeřům, že jeho extra a osobní noční tréninky jsou kontraproduktivní, jelikož místo toho, aby spal, tak po nocích trénuje, a potom je na zápasy neodpočinutý. Zatím to nedošlo, tak daleko, že by někdo obvinil J.J. z toho, že „klimbá“ na střídačce. Najednou se zjistilo na základě statistických čísel o tom, kdy a kolik strávil času na ledě, kdy a kolik času odehrál, v které „lajně“, s tím, že jeho působení ve „ čtvrté lajně“, někdy v minulosti, je schválně v médiích prezentováno, jako jeho deklasování. A tak po těchto všech rozborech se to uzavře, že už je „ starej a pomalej“.

Každý soudný člověk, včetně samotného J.J., uzná, že věkový rozdíl, který je prakticky čtvrt století, se musí někde projevit, u sportovců obzvlášť. Ale v tento moment bych se právě přikláněl k tomu, že lední hokej je hrou, sportem, kolektivním, kdy obzvlášť by mělo platit to „dumasovské“...jeden za všechny, všichni za jednoho... Další věc je i ta skutečnost, že sport není otázka jenom fyzické síly a fyzických schopností, kdy jenom rozhoduje o úspěchu to, jak je , kdo „namakaný“ a kolik strávil hodin v posilovně. Je to otázka i psychiky, psychické odolnosti a psychologických taktik. A kdo více by mohl být nápomocen, než sportovec, byť už v některých očích veterán, ale s hromadou zkušeností, které jsou umocněny celou řadou úspěchů. Ano, už nastal čas, že lze o J.J. hovořit, jako o "staré"  hokejové škole, ale pouze v souvislosti s jeho zkušenostmi. Možná už nemá tak rychlé nohy, jak se teď s oblibou všude píše, ale jenom o tom, tak to opravdu není. Jaromír Jágr je, a ještě dlouho bude, pokud ho nezradí zdraví, stále platným hráčem a členem v týmu, a je úplně jedno, kterého manšaftu zrovna „triko“  obléká.

Bude daleko platnějším pro tým, pro hokej globálně, jako hráč, než kdyby pověsil brusle na hřebík, a na místo toho si oblékl kravatu a postavil se na lavičku za sedící hráče na střídačce. Celý svůj život zasvětil tomu, že se rozhodl honit za kusem gumového špalku, na bruslích a s kusem klacku v ruce, po pevném skupenství vody. Přejme mu, aby mu to ještě dlouho vydrželo, aby ho opravdu nezradilo jeho zdraví, protože pevné zdraví je předpokladem, a základem zároveň, ke všemu. A to nejenom ve sportu, ale i v životě.

EPILOG :

… hlavně se z toho neposrat... (citace hokejové legendy Ivana Hlinky)