Bitva o 1. místo v soutěži o největšího blbečka...

... je rozpoutaná mezi výrobci našich zákonů, jejich aktualizací a novel, kdy si na pomoc přibírají i média, za účelem transparentnosti, že to s námi myslí jenom a jenom dobře. 

PROLOG :

... na všem je nejcennější myšlenka a nápad...způsob realizace a provedení nejsou už důležité...

   Nepatřím mezi ty, kteří pečlivě a bedlivě sledují dění na poli parlamentu, či obdobných institucí, ani nepatřím do skupiny občanů České republiky, kteří by tu pracovní činnost v parlamentu komentovali, na tož jsem dalek toho, abych se snažil o nějakou kritiku, i přes tu možnost svobody projevu slova. Pravděpodobně si vysloužím obsahem svého příspěvku celou řadu "cejchů", ale křivdu přijímat umím, a člověk soudný jsem také. Když jsem byl malým klukem, tak mi můj děda vštěpoval, že HODNÝ = HLOUPÝ. To, hloupý, je ve smyslu známého přísloví, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. A tak díky tomu jsem dnes, tam kde jsem, ale nelituji ničeho. Nelituji, ani toho, že jsem se celý život, neustále dokola, v té soutěži o největšího blbečka umístňoval na 1. místě. Místo medailí mám celou řadu již zmiňovaných "cejchů" a přívlastků s nimi spojených, které někdy hraničily, až se sociálním lynčem. Za svůj názor se nestydím, ani se ho nebojím ventilovat...i přes to, že máme tu, a tady, svobodu slova, tak se někdy vyplácí nemít hubu rychlejší než mozek. Ale důvodem je i ta skutečnost, že já už v životě o všechno, ale opravdu o všechno přišel, a s tím jde ruku, v ruce to, že je mi úplně jedno, a neřeším to, že když večer ulehám, tak jestli se ráno ještě vzbudím...
   Myslím si, a to je můj názor, že adeptů na umístnění na předních pozicích ve zmiňované  soutěži je daleko víc, a to mají ještě výhody, které my, ti řadoví nemáme. O svoje nejlepší umístnění bojují zviditelňováním se na veřejnosti za přispění médií, a dokonce někdy to i bývá v přímých přenosech. Snaží se nás zmanipulovat, že to s námi myslí jen a jen dobře, že jim na nás záleží, ale zatím je to pouhé jedno velké divadlo, jedna velká komedie....
   Jsem kuřák, který propadl své první cigaretě ve 24 letech. Moje celková bilance je následující, kdy veškeré údaje je nutné brát, jako přibližné, jelikož v průběhu těch 29 let mého kouření se jednotlivé hodnoty určitě mohli měnit....zejména cena ... tak ta zcela jistě, a tak bych před celkovou bilanci umístnil zavedenou značku " cca " . Celkový počet cigaret činil 211.700 kusů, celková doba, kterou jsem prokouřil, a nebo jsem se zdržel od jiné činnosti, kterou jsem mohl místo kouření vykonat, byla 2 roky, 9 měsíců a 10 dnů. To, že mi bylo vyčítáno, že kouření mě akorát zdržuje od práce, tak to bylo v době, kdy ve školách ze zdí na děti koukal Gustav Husák a soudruhovi nešlo o naše zdraví, tak jako dnes, ale šlo o naší produktivitu práce. Celková délka všech mnou vykouřených cigaret je téměř 17 kilometrů, přesně 16 kilometrů a 936 metrů, a kolik jsem prokouřil, tady je to opravdu cca, jelikož ceny cigaret lítaly nahoru, takže cca 635.100,- Kč. Takže toto je moje soukromá bilance o kouření, kdy s kouřením přestat nehodlám. Budu kouřit dál, protože svůj zavedený rituál, zejména po ránu, podle pořekadla : " není káva, bez cigára ", nehodlám měnit.  Já si svojí bilanci provedl, ale ke dnešnímu dni mi nikdo bilanci kolik jsem zabil já lidí tím, že kouřím nepředložil. Kouření mě nijak neomezuje, ani zdravotně, a i když určité zdravotní potíže mám, tak určitě nemají nic společného s cigaretou. Naopak mi už kolikrát cigareta pomohla překonat momentální psychický stav, krizi, uklidnit mě, když jsem při cigaretě přemítal o tom, jak si se mnou život dělá co chce.  Uznávám, že je to závislost, to ano, ale zároveň si ve stejné rovině i uvědomuji, že těch závislostí kolem nás je celá řada a nemá smysl je vyjmenovávat. Říká se, že každý je svým způsobem " blázen ", také se říká, že každý má svým způsobem úchylku " na něco ", a takto je to i se závislostmi. Je pochopitelné, že to nelze úplně bagatelizovat, a to ve smyslu těch závislostí, které patří do problematiky celospolečenských, které opravdu likvidují zdraví a následně i lidské životy a zabíjí, rozbíjí a likvidují rodiny. Setkal jsem se s případy, že zničila rodinu toxikomanie, gamblerství a alkoholismus....za workoholismus, bych už ruku do ohně nedal, ale že by rozvrátilo manželství a zničilo rodinu kuřáctví, tak s tím jsem se ještě nikde nesetkal. Docela mám i obavu, aby se někde na ministerstvech neobjevila čísla, že jsme tlustým národem a nezačal společenský tzv." hon na čarodějnice ", na ty kteří propadli moučníkům a nedokáží si odepřít sladké jídlo... také závislost, či úchylka. 
   A tak jsem tak nějak, v rámci svých možností sledoval, a ještě sleduji, to co se kolem nás kuřáků děje a musím se přiznat, že hranici DISKRIMINACE  KŮŘÁKŮ to již dávno překročilo. Velice si  "vážím" odbornosti a erudovanosti ve svém resortu, ministra zdravotnictví, který má takovou starost o naše zdraví. Je však obrovskou absurditou, že když už by se nemělo kouřit, tam kde ke dnešnímu dni by se nemělo... že do posledních chvil odolávají oficiální kuřárny v nemocnicích na odděleních psychiatrie, a nebo přímo v psychiatrických nemocnicích. Tak, a teď jsem něco prásknul, co  " úřednický šiml " ještě nezakomponoval do jednání zákonodárců, a zároveň jsem si vysloužil další svůj " cejch ", s kterými bych si pomalu už mohl vytapetovat. Pokud se mýlím, tak mě může kdokoliv opravit, ale myslím si,že nebudu daleko od pravdy, jelikož jsem v psychiatrické nemocnici strávil kus svého života, a sice téměř 9 měsíců. Nestydím se za to, psychické onemocnění je onemocnění, jako každé jiné,pouze s rozdílem, který je velký a zásadní, že na tento druh onemocnění nejsou hmatatelné důkazy, přesně podle toho tak striktního... co je psáno, to je dáno... ,kdy vše je založeno vyloženě na vzájemné komunikaci, důvěře,upřímnosti a pochopení mezi pacientem a lékařem. To jsem trochu " uhnul " , ale je to důležité se i o tomto zmínit, jelikož celé téma psychických onemocnění je jedno velké celospolečenské tabu, které nechceme poslouchat a hovořit o něm už tuplem ne. Při tom je prokázáno, že každý třetí z nás někdy měl nějaké dočinění s psychiatrií. Tento statistický údaj nelze brát jako dogma, ani jako konečnou konstantu, jelikož vzhledem k tomu co se kolem nás dnes a denně děje, v jakém fofru doslova žijeme, tak to pomalu, ale jistě začíná být opravdu blázinec.... a bude ještě hůř. Takže pokud by mělo dojít i na tyto prostory oficiálně schválené ke kouření, tak si to vůbec nedokážu představit, protože pro pacienta, který je totálně psychicky na dně, totálně jej převálcoval a rozsekal život, který je na tom tak psychicky špatně, že si připadá pouze, jako továrna na extrementy, kdy posezení s cigaretou v ruce na kuřárně a přemítání o svém životě je to pro něj v tu chvíli to jedinné co má pro něj v životě smysl..... Proč se za války kromě proviantu " fasovaly " i cigarety ? Pravděpodobně to mělo souvislost s psychikou, nebo...?    
   Ještě chvíli se budu věnovat odborné způsobilosti našeho ministerstva zdravotnictví ( na vojně jsme tomu říkali... co krok, to nápad... ), jelikož to má souvislost, jednak s psychiatrií, ale i s prezentovanou soutěží. Opět si mohu dovolit o tom psát, jelikož jsem byl přímo v tzv. " inkriminovanou " dobu přímým účastníkem. Byl jsem totiž účastníkem veřejné popravy ředitele psychiatrické nemocnice v Dobřanech, kterou provedl osobně ministr zdravotnictví, a ještě ke všemu to bylo v přímém přenosu našich médií. Tento akt nastal bezprostředně po tragické události v Horní Bříze. Určitě jej nemusím připomínat, byla to tragédie třetí v pořadí, po Zďáru a po Brodu. Takže po tragédii v Horní Bříze došlo k okamžitému odvolání ředitele psychiatrické nemocnice v Dobřanech, kdy odvolávajícím byl osobně přítomný ministr zdravotnictví a důvody, které uváděl se nechají označit pouze, jako bla, bla, bla....... Co bylo na celé věci nejsmutnější z úst ministra zdravotnictví, bylo jeho prohlášení druhý den v rozhlasovém vysílání, že odvoláním ředitele nemocnice zajistí to, že už se nikdy v budoucnu taková tragédie nebude opakovat. Nevím, kde ministr zdravotnictví vzal tu jistotu, která by se spíše  dala nazvat drzostí, že si dovolí pustit do éteru, že se toto již nikdy nebude opakovat. Jak si může dovolit vůbec někdo toto s jistotou tvrdit. Přeci tyto jevy se nechají pouze a jedině MINIMALIZOVAT, nikoliv vymýtit. Je možné, že jsem opět získal 1. místo v soutěži o největšího blbečka,a na základě prohlášení ministra zdravotnictví se jednou dočkáme, že ministr obrany vydá prohlášení, že vymýtí terorismus, a nebo ministr vnitra zase prohlásí, že vymýtí všechny zloděje a vrahy. Přiznám se upřímně, že mě to tzv. " nadzvedlo ", že už do budoucna nemusíme se obávat nemocných, kteří jsou postiženi schizofrenií, protože to vyřešil jeden ministr zdravotnictví odvoláním jednoho ředitele psychiatrické nemocnice. Našťouchlo mě to, o to víc, jelikož tomu odvolání ředitele nemocnice předcházelo více, jak měsíční úsilí celého vedení psychiatrické nemocnice v Dobřanech, na jehož konci bylo udělení certifikace, kdy nemocnici byl udělen certifikát, kterým splnila podmínky EU. Ale tuto skutečnost bere ministr zdravotnictví, jako samozřejmost, pokud se k němu vůbec tato informace dostala. Nemá smysl rozebírat co vše se muselo splnit, jelikož přísná pravidla a podmínky EU hraničí spíše se šikanou, která se běžně odehrávala u VZS (vojáci základní služby) než nastal sametový rok 1989. O nějakém projevu poděkování všem těm, kteří kvůli certifikaci poskakovali....zapomeňme na to....každý dobrý skutek po zásluze potrestat a úspěch se neodpouští... Celé mě to zasáhlo, ta křivda, že jsem se pokusil poskytnout tento příběh, jako námět na reportáž. A výsledkem bylo, že jsem opět získal 1. místo v soutěži o největšího blbečka. Celá řada médií nabízí své kontakty pro své posluchače, a nebo diváky, mají pro tyto účely zřízené speciální kontaktní linky. Můj pokus o to prorazit hlavou zeď se nechá rozdělit do dvou skupin. První skupina, tak ta radši nereagovala a hrála se mnou hru tzv. " mrtvý brouk, či hlava v písku " . Skupina druhá, sice už reagovala, ale zase mě přesvědčila o tom, že u nás žádná cenzura není, jelikož je svoboda slova a projevu. Ze druhé skupiny se mi dostalo odpovědí ve stylu, že strašně litují, ale na základě mého podnětu musela zasedat redakční rada - komise, která po dlouhém a pečlivém zvažování neodsouhlasila, že by to bylo vhodné zařadit do vysílání.
   A tak jsem si vzpomněl co mi vštěpoval můj děda, když jsem byl malým klukem, že HODNÝ = HLOUPÝ. A tak dál budu spokojeně tvrdit, že na tom obrazu je ta KOULE BÍLÁ... taky názor.

EPILOG :
... v životě vždy věci nevidíme, takové jaké opravdu jsou ve skutečnosti, ale někdy, v poslední době čím dál tím častěji, je vidíme tak, jak potřebujeme, a nebo jak bychom potřebovali, aby vypadaly...