Jaromír Jágr, fenomén ledního hokeje. Co k němu ještě vůbec napsat ... snad už jenom ... klobouk dolů ... smekám.
PROLOG :
... nikdy v životě nikoho nepodceňuj, ať je to kdokoliv a nachází se v jakékoliv životní situaci...
Ve svém životě jsem se snažil si brát příklad z lidí, osobností, které něco dokázali, které něco umí, a které jsou mistry ve svých oborech. Nikdy by mě, ani ve snu, nenapadlo, že mezi ně bude patřit i kluk z Kladna, kterému, když před léty prvně odlítal za velkou louži, tak mu z kapsy koukala " VYPLAŠENKA ". Musím se přiznat, že intenzivně jsem iniciály " J.J." začal sledovat, až tak kolem poloviny jeho kariéry. Nevím proč, ale nikdy jsem nepřišel úplně NHL na chuť, ani typicky kanadskému stylu hokeje. Možná je to můj nějaký privátní názor, či pocit, ale samotná soutěž NHL na mě působí chaoticky, až bláznivně, všechno honem a rychle, alespoň mi to tak připadá, kdy je z toho všeho cítit, že se až moc prioritně jedná o byznys. A proto jsem nikdy moc samotnou NHL nesledoval, a tedy jsem ani neměl moc v hledáčku iniciály " J.J." Pochopitelně, abych úplně intelektuálně nezahnil, tak jsem okrajově sledoval, co, a jak se děje, jak se věci vyvíjí, ale do té zmiňované, cca poloviny jeho kariéry to nebyl úplně můj TOP sportovec, ani TOP osobnost. Ten zlom nastal v období, kdy se ke mně Jarda přiblížil, jako Čech k Čechovi, jako vlastenec, k vlastencovi. Přišla totiž doba, že začal více a více hrát v národním manšaftu, a také zasáhla i výluka v NHL, kdy "J.J" bylo možné vidět a sledovat, "Face of Face", na našich stadionech. Více ukazoval nejenom své hráčské umění, jak ovládat hokejku a pohrávat si s tím kusem černého gumového špalku. Ale začalo to být i o tom, že více ukazoval své charizma, že je osobností, která svým příkladem dokáže strhnout ostatní hráče. Nikdy jsem v kabině nároďáku nebyl, když o pauze tam seděl i s ostatními "Džegr", ale umím si to představit.....určité mazáctví, zdravé mazactví, racionální mazáctví. Proč ne ? Nadarmo se přeci neříká, že příklady táhnou. A vtípky, které dokáží uvolnit a odlehčit napjatou atmosféru. Zažil jsem trénink " nároďáku" pro veřejnost, kterému šéfoval tehdy ještě Ivan Hlinka. Také charizma, také pan hokejista, který byl schopen zajít, až tak daleko, že za přispění svých jadrných výrazů oznámil svým svěřencům, že se nechá dopsat na soupisku, aby viděli jak se opravdu hraje hokej.
Ano, hokej je kolektivní hra, není to sport jednotlivců a individualit, ale mužstva, které dokáže dýchat, jako jeden celek. Proto mi bylo líto, když byl "J.J." kolikrát kritizován za to, že nedal tolik a tolik gólů, nenahrál tomu a tomu, že se snažil zakončit sám. Není to jenom o herním projevu, ani to není o bodech produktivity do Kanadského bodování, ale je to i o respektu před protihráčem, který si "Džegr" musel za celý svůj život získat svojí pílí, prací a dřinou, kdy pochopitelně ne malou měrou je zde i talent, kterým byl obdařen od Pána Boha. Nebylo mi líto jeho, ale litoval jsem všechny ty co kritizovali a odsuzovali, za tu jejich přízemnost a ubohost, protože většina z nich v životě nestála na bruslích a hokejku by používali, jako oporu, aby minimalizovali působení zemské gravitace. Nejvíc hokeje odehráli právě při těch " hospodských kecech ".... co hospoda, to trenér " repre ".
V těchto dnech se k té jeho "68" na zádech přidala ještě "44" na jeho krk. Přejme " Džegrovi " hlavně pevného zdraví, protože to je to nejhlavnější, a od to toho se vše odvíjí, nejenom ve sportu, ale i v běžném životě. Se zdravím v životě, vše stojí, ale i padá. Buďme opravdu upřimní a přející, na místo těch spekulací, jak dlouho ještě vydrží, co bude až skončí, jestli má, a nebo nemá být v "nároďáku", proč tam není, když tam měl být, anebo proč tam je, když na to " nemá "...atd....samé bla,bla,bla.... Já tomu chlapovi fandím, já tomu chlapovi věřím, že má tolik soudnosti a cti v sobě, že bude hrát dokud on sám bude vědět, že....
Pro mě je to osobnost, která pochopitelně za přispění obrovského talentu, obětovala hokeji celý svůj život. Šel si za svým cílem a jde i neúnavně dál, a je to tak silná osobnost pro tento náš národ, že do kapsy strčí celou řadu těch "kreatur", které se neoprávněně do těchto rolí pasují a hrají si na spasitele národa českého. Vždyť on sám ví nejlépe, jak na tom je. On sám ví, jak se cítí, jak mu to jde. On sám určitě tzv. " nežije ze dne na den " v souvislosti s jeho aktivní a hráčskou kariérou. Nespatřujme v něm nějakého příštího trenéra národního mužstva. Nechme toho chlapa, toho našeho "Džegra" s iniciálami " J.J." v klidu tzv. "pracovat", ať nám je ještě celou řadu let příkladem toho pravého Čecha. On sám má své plány do budoucna, a proto nekritizujme, ani to, co se děje okolo ledního hokeje v Kladně, co když je v tom právě kus strategie a " lišáctví " toho našeho " Džegra " s iniciálami " J.J. ". Lední hokej, to je jeho život, a jeho svět zároveň. Je to, to co umí moc dobře, protože to dělá s láskou a srdcem. Jaromír Jágr lední hokej miluje.
EPILOG :
Milý " Džegře ", přeji ti za sebe, aby jsi byl opravdu a skálo-pevně zdráv, aby se ti vše dařilo, a aby si i nadále rozdával ten tvůj tak pozitivní a hlavně, tak " správňácky nakažlivý " lišácký úsměv :-).
