Léčba ukončena, Dr. House odchází

Dr. House odchází a předtelevizní pacienti pláčou. Chodil k nám domů každé pondělí a nalíval do žil optimismus a dobrou náladu. Nenapravitelný morous a cynik mi přivodil stav euforie na celých šest dní. Zkrátka genius!

Všichni ví, že Dr. House léčil neřešitelné případy nemocí v televizi a zachraňoval život pacientům, jak jen mohl….. vlastně hlavně jak nemohl. A mimo televizi? Tam léčil taky. Mě osobně tedy zachraňoval každou chvíli. A ačkoliv žárlím, se mnou i statisíce dalších „pacientů“, mám ovšem nejasný pocit, že hlavně „pacientek“. Čím to asi je, že sobecký, protivný manipulátor vzbuzuje nadšení mužů a lásku žen po celém světě?

Pokud to vezmu úplně do detailu, House je vlastně naprosto stejný typ hrdiny jako všichni ostatní, jen trochu zajímavěji pojatý. Vždyť přece zachraňoval životy lidí, základní rys každého oblíbeného hrdiny filmů, seriálů i knih. Snad jen, že třeba Herkules přitom občas někoho probodl mečem, Seeley Booth postřelil a House urazil. Tedy spíš naštval naprosto neodpustitelným způsobem, ale vždycky s úmyslem smrtelně nemocnému zachránit život. Ono také těžko zastřelit či probodnout sám sebe, když hlavní kladnou i zápornou postavou byl on sám. Přestože mu jakoby na nikom nezáleželo, neustále ovlivňoval lidi kolem se sebe, jejich vztahy i osobní život. A vždycky směrem, který považoval za nejlepší. A mezitím léčením a urážením byl svými hláškami vtipný. No copak můžete někoho takového nemilovat? Ovšem pokud po večerech sníte o léčení tímto charismatickým géniem, museli byste si uhnat nějakou obtížně léčitelnou neznámou chorobu. Protože pokud nebudete bezmocně ležet uprostřed divočiny, kam Dr. House zcela náhodně seskočí padákem, umělé dýchání vám on sám nikdy dávat nebude. Na druhou stranu, pokud takovéhoto stavu docílíte, budete si moci užívat jeho pomoci a naprostého nezájmu o jakýkoliv váš osobní život. S předtelevizními pacienty to vlastně fungovalo úplně stejně jako se všemi ostatními. Také je léčil, aniž by je kdykoliv viděl. Vlastně oni na tom byli o mnoho lépe, protože ho vídali každý týden a rovnou ve svém obýváku. Stejně jako mně, jim z prvního pracovního dne udělal neděli.

No a teď je pryč. Pondělky začínají být zase otravné, táhlé a celý týden o něco delší. V mém případě tedy ne tak úplně doslova, protože pro mě zůstal očekávaný alespoň čtvrtek (tedy aktuálně). Dr. House mě totiž včas seznámil s dalším neodolatelným televizním hrdinou, který mu v osvěžování mé nálady dokáže výborně sekundovat. Je to veselý, vtipný a bezstarostný chlapík – no pravý opak Dr. House. Spisovatel Rick Castle. Po skončení jednoho z dílů Dr. House, začal právě na jiné televizní stanici seriál zcela nový. Zkusila jsem to. A zaujal mě od první chvíle. Zase. Castle, moje další televizní láska je někdy opravdu na zabití, ale charisma z něj přímo čiší. Navíc jde o chytrého, sebejistého a hlavně velmi zábavného muže. A nádherně vysokého. Jeho „spolu/proti-hráč“ detektiv Beckettová ho nesnáší i zbožňuje a hlavně se na něho může stoprocentně spolehnout. Vždycky.

O seriálu Castle na zabití si občas přečtu nějaké informace a vlastním tři knihy tohoto filmového spisovatele. Přečtené samozřejmě. Jedna z věcí, která mě na tomhle seriálu překvapila a hodně zaujala – knihy z pera Richarda Castla, které mu vychází v televizi, vycházejí současně také ve skutečnosti. S jeho fotografií coby autora, Nikky Heatovou jako hlavní hrdinkou, pro kterou slouží jako předloha seriálová Kate Beckettová, přesně tak, jak se o nich v jednotlivých dílech mluví. Perfektní propojení reality a fikce. A velmi čtivé. Za toto tleskám autorům.

A tleskám tvůrcům všech seriálů, které dokáží lidi zaujmout, pobavit a nadchnout. Velmi oceňuji práci všech lidí, kteří se na tvorbě zábavy lidem podílejí a to přestože jsou v závěrečných titulcích třeba až někde úplně vzadu. Tento článek má být mým velmi krátkým soukromým vyznáním svým dvěma oblíbeným seriálům. Dalo by se psát dlouho, ale detailní roznimrávání filmů, seriálů, jejich situací a myšlenek nesnáším, tak doufám, že se mi teď nepovedlo provést něco podobného. Dr. Housi, děkuji Vám a bude se mi stýskat. 

Zdroj foto: idnes.cz