Sepsal jsem pro seznamzpravy seznam nepravdivých výroků, které zveřejnily v eseji Pavla Koláře, abych je přesvědčil, že udělaly fakt špatnou věc.
Divná esej teoretika Pavla Koláře „Návrat židovských dějin do Čech“, kterou zveřejnily seznamzpravy, byla špatnou zprávou hlavně pro české historiky židovských dějin, neboť se o sobě dozvěděli, že vlastně vůbec neexistují. Napsal jsem do redakce hned po zveřejnění prosbu o možnost zveřejnit odpověď, ale nereagovaly. Asi nevěří, že na jejich opusu bylo něco špatně. Můj recenzní článek v ČČH 2020/3 asi nečetli a můj vlastní rozbor Kolářovy eseje byl asi moc dlouhý, tak jsem pro ně sestavil tento přehledný seznam nepravdivých výroků o židovských dějinách, které byly v eseji Pavla Koláře oznámeny veřejnosti jako svaté pravdy.
, že židovská tematika byla prý v českém dějepisectví doteď úmyslně ignorována,
, že změnu prý přinesly jen německojazyčné práce z doby první republiky – tj 30. let (?!).
, že Židé v Čechách raného novověku žili prý převážně na venkově
, že emancipace v době konstitučního Rakouska prý „nebyla výsledkem státní politiky“, nýbrž „židovských aktivit zdola“ (= jeden z největších nesmyslů v celé eseji)
, že čeští nacionalisté vycházeli z Nerudova článku „Pro strach židovský“ jako ze svého programu
, že prý tehdy vznikl český antisemitismus, který pak stavěl na stereotypu primitivního „východního Žida“ z Haliče a tento stereotyp prý „ve střední Evropě strašil po celé 20. století“.
, že pozitivní obraz první republiky v pamětech Židů je prý nepravdivá „idealizace“.
, že tento pozitivní obraz v pamětech Židů má prý podobu „Československa coby země Židům zaslíbené“
, že v přístupu k uprchlíkům z nacistického Německa prý Československo zacházelo dobře jen s „prominentními intelektuály“ (Kolář nebere v potaz bezpečnostní riziko spočívající v tom, že mezi uprchlíky byli i komunisté a nacističtí agenti)
, že starší (tj. socialistická ) historiografie prý tvrdila, že český antisemitismus šířila jen „vlajkařská lůza“
, že Peroutka prý za druhé republiky publikoval v Přítomnosti antisemitské články a celá „liberální Přítomnost během roku 1938 přešla na nacionalisticko-antisemitské pozice.“
, že antisemitské názory katolických hodnostářů z dob druhé republiky byly výrazem výše zmíněného českého antisemitismu
, že Frommerovo úmyslné ztotožňování vlajkařských a fašistických antisemitů s Čechy obecně není chyba tohoto historika, nýbrž „laického čtenáře“.
, že „Terezínské divadlo bylo „inscenovanou hrou nacistů“, zároveň , ale „posilovala vůli vězňů zůstat lidskou bytostí a přežít“ (no comment)
, že poválečné Československo bylo „podle oficiální ideologie „výlučně státem Čechů a Slováků“, pro židovskou národnost není místo“.
, že nacistický antisemitismus byl po válce opomíjen a „oficiálně se mluvilo o „rasovém pronásledování“, ne o antisemitismu.“ (Kolář opomíjí tvorbu svého předchůdce Václava Kopeckého)
, že korekce představy „o bezmezné podpoře poválečného Československa židovskému státu“ prý přinesla až v letošním roce Kateřina Čapková „na základě studia ministerských spisů“, ačkoliv k tomu vznikly edice pramenů a studie již v 90. letech
, že „právě v těžkých 50. letech došlo k výraznému rozmachu židovské pospolitosti.“
, že kritikové současného antisemitismu prý dělají jen „jalově proizraelské hulákání“, jež „není vedeno upřímným zájmem o židovství, nýbrž xenofobní protiarabskou záští.“ „Ta paradoxně mobilizuje tradiční antisemitské stereotypy.“
, že knihu chválenou Kolářem prý kritizují jen čeští nacionalisté a „bojovníci za národní čistotu“
, že podnětem k jejich nesouhlasu je prý „sebemenší zmínka o českém podílu na holokaustu nebo o českém antisemitismu.“
, že prý není těžké uhádnout, kam se (jejich) zášť obrátí, „jakmile protiarabská (nebo protiromská) tematika vyčpí.“
Jen na okraj, já jsem svou podporu židovské kultuře vyjádřil prakticky tím, že jsem včera jako platící návštěvník navštívil novou expozici Židovského muzea ve Španělské synagoze, jež se vztahuje právě k době první republiky, holokaustu a socialismu. Seznamzpravy by o ní mohly aspoň napsat…
