Mě zarazila trochu jiná věc, ačkoli s článkem souhlasím.

V roce 2012 OSN uznal Palestinu jako stát.

V roce 2017 Amnesty International zhodnocuje 50 let působení Izraele a vydává dost kontroverzní obvinění na odpírání práva na vodu Palestině

https://www.amnesty.org/en/latest/campaigns/2017/11/the-occupation-of-water.

A teď je na pováženou co se na půdě OSN dělo od roku 2017 do teroristického útoku roku 2023? To opravdu 139 států, které Palestinu uznávají, ze 180 hodilo na zprávu AI bobek a nikdo neověřoval pravdivost?

Pak je ta zodpovědnost za útok v Kibucu naprosto evidentní a jen samotný Hamás to nebude.

Amnesty International v případě Gazy neustále hovoří o tom, že Izrael útočí na civilisty včetně dětí, což podle mezinárodního humanitárního práva je nezákonné. Neboť ženevské úmluvy z roku 1949, kterými se řídí ozbrojené konflikty a které Izraelci ratifikovali v roce 1951 uvádějí, že děti musí být chráněny a musí s nimi být zacházeno humánně. Což se však obzvláště vztahuje na děti 7. října mučené, podřezávané a upalované Palestinci pod prapory Hamásu. Naproti tomu, jak i právní expert prof. Stefan Talmon, ředitel Institutu pro mezinárodní právo na Univerzitě v Bonnu říká: „Pokud se Hamás schovává ve školách, mešitách, nemocnicích a řídí odtamtud velitelská centra, pak se z těchto míst stávají legitimní vojenské cíle.“ Ovšem i přes všechny komentáře lidskoprávních organizací celou situaci současného ozbrojeného konfliktu nakonec nejlépe vystihuje citát bývalé izraelské premiérky Goldy Meirové: „Nemůžete vyjednat mír s někým, kdo vás přišel zabít.“

https://www.dw.com/en/israel-gaza-what-are-the-rules-of-international-law/a-67165154