Valentýn nenosí vždy jen čokoládu a květiny – před 80 lety byly Drážďany srovnány se zemí

Před 80 lety se uskutečnil jeden z nejničivějších náletů 2. světové války. Bylo zničeno město nedaleko českých hranic a zbloudilé bombardéry zasáhly i Prahu.

V období mezi světovými válkami byla bombardovací letadla obávanou zbraní. Strach z německých bombardérů byl jedním z důvodů, proč Velká Británie v září 1938 obětovala Československo a podepsala mnichovskou dohodu. Když válka skutečně začala, ukázalo se, že to s bombardéry zase není tak žhavé. Britové i Němci brzy zjistili, že nepřátelská stíhací letadla dokáží bombardéry zastavit a způsobit jim těžké ztráty. Jedinou možností, jak pokračovat v bombardování, bylo ukrýt se v noční tmě. Noc skryla bombardéry před pátravými zraky stíhačů, ale zároveň posádky bombardérů v noci neviděly na zem natolik dobře, aby mohly zasáhnout něco tak malého jako je například továrna. Jediné, co mohly bombardéry v noci zasáhnout, bylo dostatečně velké město.

(Nemusím snad připomínat, že zkratka GPS byla v roce 1939 neznámým pojmem a vrcholem tehdejších navigačních pomůcek byly dva směrové rádiové paprsky vysílané z Britských ostrovů, které se protínaly někde nad Německem.)

Jako první přešli k nočnímu bombardování Němci. Do dějin se zapsal především jejich nálet na město Coventry v listopadu 1940. Úspěšný nálet však Němcům prokázal medvědí službu. Britové na vlastní kůži zjistili, že bombardování obytné městské zástavby je velice účinné a ve svých důsledcích vede k zastavení výroby v přilehlých továrnách. Pokud zaměstnanci továrny zemřou při náletu nebo přijdou o dům a nemají kde bydlet, výroba se zastaví. Britové tedy začali oplácet Němcům stejnou mincí.

První britské noční nálety nebyly příliš úspěšné. Zlom přišel až v květnu 1942. Britové soustředili všechny své bombardéry k útoku na jediné město (Kolín nad Rýnem). Nasazení velkého počtu bombardérů zahltilo německou protivzdušnou obranu, která ztratila účinnost, a Kolín nad Rýnem utrpěl významné škody.

V roce 1943 Britové vyvinuli radar, který posádce bombardéru dokázal zobrazit zemský povrch pod letadlem. Na začátku byl tento radar natolik nedokonalý, že bylo možné spolehlivě rozeznat pouze hranici mezi mořem a zemí. Bylo tedy možné spolehlivě zaměřit pouze město ležící na mořském pobřeží, jako byl například Hamburg. Hamburg byl prvním tvrdě zasaženým německým městem. Britové dotáhli noční bombardování ke značnému stupni dokonalosti. Pečlivě vyvážená směs zápalných a trhavých bomb zasáhla velkou plochu města a způsobila obrovský požár, který se proměnil ve skutečnou ohnivou bouři. Žár z požáru způsoboval komínový jev, což přineslo rychlý pohyb vzduchu nad povrchem země, který dále rozdmýchával požár podobně jako kovářská výheň. Obyvatelům Hamburku nepomohlo ani ponoření do městské kašny. Horko způsobené požárem bylo tak velké, že voda v kašně se uvařila. Celkem bylo na Hamburk svrženo více než 8 000 tun bomb. Bylo zcela vypáleno 20 čtverečních kilometrů, zabito bylo okolo 40 000 lidí (uvádí se 42 500, podle některých odhadů dokonce 60-100 000 lidí) a dalších 750 000 zůstalo bez přístřeší nad hlavou.

Útok na Hamburk dostal přiléhavý krycí název operace Gomora. Když říšský ministr Albert Speer viděl následky náletu na Hamburg, byl zděšen. Uvědomil si, že pokud Britové dokáží podobným způsobem zničit šest dalších velkých německých měst, bude Německo nuceno válku ukončit. Britové však v tu chvíli dokázali spolehlivě zaměřit pouze města ležící na pobřeží, jako byl Hamburg, a tak se obavy Alberta Speera nenaplnily. V dalších letech však byly navigační prostředky britského letectva dále zdokonalovány a Britové mohli zasahovat i města ležící ve vnitrozemí. Osud Hamburku se tak zopakoval v několika dalších německých městech. Veškerá zkáza, kterou v současné době zažívá Ukrajina, je ničím ve srovnání s tím, čím prošlo Německo za druhé světové války

Na začátku roku 1945 přišly na řadu Drážďany. Mnoho lidí dnes pochybuje o tom, zda bylo nutné provést útok na velké město ve chvíli, kdy do konce války zbývaly už pouhé tři měsíce. Z dnešního pohledu se to tak může jevit, avšak toto uvažování je podobné větě z divadelní hry Vražda v salonním kupé: „Z dnešního pohledu se zdá možná neuvážené investovat tolik peněz do člověka, kterému v té době zbýval pouhý rok života“ (jedná se o Františka Ferdinanda d’Este, kterému vděční obyvatelé Vídně v roce 1913 chtěli dát hodnotný dar).

V únoru 1945 z pohledu spojeneckých vojáků vypadala celá věc úplně jinak. Britská a americká vojska se v té době již půl roku prokousávala kopcovitou a lesnatou krajinou na pomezí Francie a Německa. Němečtí vojáci zocelení šesti lety války dokázali členitou krajinu dokonale využít ve svůj prospěch. Ztráty britských a amerických vojsk se počítaly v tisících. A za všemi těmi kopci a lesy ještě ležela široká řeka Rýn, dokonalá přírodní překážka stojící mezi spojenci a Německem. I když bylo všem jasné, že Německo válku prohrálo, konec války byl v tu chvíli stále ještě hodně daleko.

Drážďany byly v roce 1945 sedmým největším německým městem a podle záznamů RAF byly největším zatím nebombardovaným zastavěným územím a též nejdůležitějším výrobcem zbraní. Nacházelo se zde 127 středně velkých a velkých továren a dílen, které zásobovaly německou armádu vojenskou technikou. Drážďany představovaly také důležitý dopravní a zásobovací uzel.

To vše se změnilo v noci z 13. na 14. února 1945, kdy na město zaútočilo 805 bombardérů. Na město bylo svrženo 2660 tun pum, z nichž necelých 45 % bylo zápalných. Britské bombardéry odvedly stejnou práci jako o dva roky dříve v Hamburku a Drážďany stihl podobný osud. Opět byla velká plocha města zasažena zápalnými a trhavými bombami, které způsobily stejně ničivou ohnivou bouři jako v Hamburku. Obyvatelé Drážďan se před náletem schovali do různých úkrytů, převážně do sklepení svých domů, ale ani to je nezachránilo. Domy zasažené bombardováním se zřítily a z úkrytu se stala past, z níž nebylo úniku. Když byly trosky domů odklizeny a záchranáři odkryli sklepení, zjistili, že obyvatelé schovaní ve sklepích se jednak udusili a jednak zemřeli horkem, které bylo tak velké, že proniklo i do sklepa.

Náletu na Drážďany se bohužel zúčastnilo také americké bombardovací letectvo. Američané neovládali noční bombardování. Místo toho měli stíhací letadla P51 s dlouhým doletem, která mohla bombardéry doprovázet na jejich cestě. Proto se Američané mohli odvážit bombardovat ve dne. I za denního světla však některé americké posádky nedokázaly Drážďany nalézt a minuly je o celých 110 km. Když bombometčíci pod sebou uviděli velké město, kterým protéká velká řeka, domnívali se, že jsou to Drážďany a odhodili bomby. Bohužel tím městem byla Praha. Americký nálet na Drážďany se uskutečnil 14. února a v tento den byla Praha za celou válku nejvíce zasažena spojeneckým bombardováním.

Na odklízení mrtvol po náletu byli v Drážďanech nasazeni mimo jiné také američtí váleční zajatci, kteří padli do zajetí o dva měsíce dříve během německého útoku v Ardenách. Mezi nimi byl také pozdější slavný spisovatel Kurt Vonnegut. Vonnegut byl příslušníkem americké 106. pěší divize, což byla poslední americká divize, která byla postavena za 2. světové války. Divize složená z nováčků bez bojových zkušeností byla hned po svém příchodu do Francie v prosinci 1944 nasazena na klidném úseku bojiště v pohoří zvaném Ardeny, o kterém všichni předpokládali, že tady se nebude nic dít. Většina příslušníků 106. divize byla zajata v prvních dnech německého útoku.

Přesný počet obětí spojeneckého náletu na Drážďany v únoru 1945 není znám. V současné době je počet obětí odhadován na 20 až 25 tisíc.

Nálet na Drážďany byl posledním velkým leteckým útokem na město ve 2. světové válce v Evropě. Podobné ničivé útoky v průběhu roku 1945 ještě zažila japonská města, ale o tom si budeme vyprávět zase až příště.

Předchozí díl řady Stalo se před 80 lety naleznete zde:

https://blog.idnes.cz/ivanpicek/pred-80-lety-zahajila-ruda-armada-svuj-predposledni-skok-na-berlin.Bg25010130

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Coventry_Blitz

https://en.wikipedia.org/wiki/Bombing_of_Cologne_in_World_War_II

https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Gomora

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bombardov%C3%A1n%C3%AD_Dr%C3%A1%C5%BE%C4%8Fan

https://cs.wikipedia.org/wiki/North_American_P-51_Mustang

https://www.vhu.cz/exhibit/nasledky-americkeho-naletu-na-prahu-unor-1945/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kurt_Vonnegut