Před 80 lety zahájila Rudá armáda svůj předposlední skok na Berlín

V letošním roce oslavíme 80. výročí konce 2. světové války. Pojďme si stručně připomenout klíčové události posledního roku války. Svůj předposlední útok směrem na Berlín zahájila Rudá armáda před 80 lety uprostřed lednových mrazů.

Až do roku 1944 Rudá armáda bojovala s Německem nepříliš úspěšně a vítězila jen s velkými ztrátami díky své výrazné početní převaze. To vše se změnilo v roce 1944. Je skoro neuvěřitelné, že z Běloruska do Berlína se Rudá armáda dostala pouze třemi velkými skoky.

První skok začal v červnu 1944. Ruský útok začal 22. 6., tedy přesně v den výročí německého vpádu do Sovětského svazu v roce 1941. Rusům se podařilo do poslední chvíle utajit místo útoku (tenkrát se to ještě dalo, žádné družice, žádné drony, německé letectvo už bylo slabé a oblohu ovládala sovětská letadla). Němci očekávali ruský útok na Ukrajině, kam také soustředili většinu svých tankových záloh. Bělorusko hájila pouze pěchota, která nedokázala mohutnému ruskému úderu vzdorovat. Během několika dní se německá obrana rozpadla a Rudá armáda předvedla dokonalý blitzkrieg. Za 7 týdnů Rusové postoupili o 600 km a zastavili se až na řece Visle před branami Varšavy, v níž mezitím vypuklo protiněmecké povstání.

Rudá armáda však povstalcům nepomohla a místo toho čekala až Němci polské povstání utopí v krvi. To je také jeden z důvodů, proč Poláci dnes Rusy velice silně nenávidí.

O měsíc později se podobné události zopakovaly také na západním bojišti. V srpnu 1944 byla německá vojska ve Francii obklíčena a zničena u měst Falais a Argentan, čímž se západním spojencům otevřela cesta do nitra Francie. Během srpna 1944 západní spojenci obsadili celou Francii a zastavili se až na začátku září v blízkosti francouzsko-německé hranice.

Také Rudá armáda se na řece Visle na několik měsíců zastavila a připravovala další postup. Druhý skok na Berlín měl původně začít až na konci února 1945. Západní spojenci, kteří na začátku roku 1945 čelili rozsáhlému německému útoku v Ardenách, však požádali Stalina o uspíšení útoku. Útok nazývaný dnes Viselsko-oderská operace proto začal již 12. ledna 1945.

Útok zahájil 1. ukrajinský front, kterému velel maršál Ivan Stěpanovič Koněv (ano, je to týž Koněv, který je dnes v Čechách nežádoucí osobou a jehož jméno je odstraňováno z veřejného prostoru). Také tentokrát byla německá obrana rychle prolomena a ruské tanky uháněly polskou rovinou směrem na západ. Prvosledové jednotky postupovaly denně neuvěřitelných 45–70 km. Němci se pokoušeli zpomalit postup Rudé armády důslednou obranou klíčových měst, kterými procházely důležité silniční a železniční spoje. Využívali k tomu i staré pruské pevnosti z 18. a 19. století, které dokázaly útočníky na chvíli zdržet, ale soustředěnému útoku těžkých zbraní nemohly odolat.

Za pouhé 3 týdny ruské tankové sbory dorazily k řece Odře a vybudovaly předmostí na jejím západním břehu. Do Berlína zbývalo pouhých 60 km.

Pokušení pokračovat v postupu na Berlín bylo velké, ale zkušený maršál Georgij Konstantinovič Žukov, strůjce ruského vítězství u Stalingradu, útok zastavil. Bylo potřeba zajistit křídla, soustředit jednotky roztažené dlouhým postupem, dobýt pevnostní města v zázemí, která Němci bránili až do úplného konce, a zajistit zásobování. Od západních spojenců také dorazila zpráva, že 6. tanková armáda, která se účastnila neúspěšného útoku v Ardenách, byla stažena ze západního bojiště a přesunuje se na východ.

Poslední útok na Berlín byl tedy ještě o několik měsíců odložen a začal až v dubnu 1945. Ale o tom si povíme až příště.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Viselsko-odersk%C3%A1_operace

https://en.wikipedia.org/wiki/Falaise_pocket

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_St%C4%9Bpanovi%C4%8D_Kon%C4%9Bv

https://cs.wikipedia.org/wiki/Georgij_Konstantinovi%C4%8D_%C5%BDukov

https://en.wikipedia.org/wiki/6th_Panzer_Army