Dne 24. 04. 1945 Eisenhower sdělí, sovětskému velení, že americké jednotky budou postupovat směrem K. Vary a bude-li třeba, budou pokračovat v útocích až k linii, která je ohraničena Vltavou a Labem. Sovětské velení žádá generála Eisenhowera, aby spojenecké síly nenechal proniknout na linii České Budějovice, Plzeň, K. Vary. Dne 06. května se Eisenhower rozhodne vyhovět sovětskému velení .Dne 05. 05. 1945 začíná v Praze povstání.

Nacistické Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci v sídle Vrchního velení spojeneckých expedičních silv Remeši dne 7. května 1945, s platností od 8. května 1945 v 23:01 hod.. Armáda USA pošle delegaci do ČNR, zda si ČNR rada přeje, aby armáda USA pomohla v povstání v Praze. Jak v radiu uvedl Smrkovský v roce 1968 a v květnu 2016, byl návrh odmítnut, protože podle Smrkovského bylo politické neúnosné, aby Prahu osvobodila armáda USA Pomoc nabízí naši letci RAF . Sověti to striktně zakáží. V Praze umírají lidí a sovětská armáda se nehýbe. Pomoc Praze poskytne Buňěčenko divize, která ji zachrání před osudem Varšavy, za to zaplatí, Dne 8 května 1945 v 16:00 hodin podepsala kapitulaci německých branných sil v Praze. Německá armáda urychleně odchází Snaží se odchod stihnout do 23:01 hodiny, kdy začne platit kapitulace a USA uzavřou přijímání Německých jednotek. Německá armáda do 18: 00 hodin Prahu opustí. Dne 8. května sovětská armáda od Drážďan postupuje a osvobozuje Teplice v 19: 00 hodin a postupuje ku Praze. Kolem 06: 00 hodin jsou síly Bělova sboru a velitele 4 tankové gardové armády generála D. D. Leljušenka v Praze. Dne 09. 05. 1945 v 07:18 hodin vysílá rozhlas provolání ČNR: Vítáme slavnou Rudou armádu ve svobodné Praze. Vychází noviny České slovo a lidé se o něj perou a na čelní straně je palcový titulek : „Rusové ve svobodné Praze. „ Článek začíná slovy: Slavná Rudá armáda vstoupila do svobodné Prahy. Za 24 hodin se už začíná tvořit legenda, že hlavní město bylo osvobozeno Rudou armádou.

ja mam na tuto udalost nasledujici vzpominku:

pred mnoha, mnoha lety jsem pracoval v mezinarodnim softwarovem projektu a jeden starsi nemecky programator (nar. 1940) nam vypravel, ze jemu Rusove tenkrat v roce 1945 asi zachranili zivot. Bydleli tenkrat na predmesti Berlina v rodinnem domku a v jejich zahrade bylo umisteno jedno z tech tisicu kanonu, ktere pak strilely na Berlin. On, maly chlapec tehdy lezel v horeckach v mistnosti , kam nahledl oknem velitel te delostrelecke skupiny. Ptal se rodicu co je s chlapcem a zanedlouho pry prisel asi s aspirinem nebo necim podobnym. Pamatuji si na to hrobove ticho, kdys s vypravenim skoncil.

Díky za připomenutí důležitých událostí před 80 lety.

Dovolím si k tomu také maličko “diskutovat”.

Píšete “Na východním břehu Odry stály svorně bok po boku dva bratrské sovětské fronty, jeden ukrajinský a jeden běloruský (cítíte tu ironii dějin?)”.

Já ji necítím.

Ty fronty se nejmenovaly podle místa, odkud by pocházeli jejich příslušníci nebo velení, protože byly totiž takřka shodně nahodile namixované a sestavené z mnoha směrů a zdrojů. Jmenovaly se podle místa, na kterém měly operovat a kudy se měly pohybovat při tažení Rudé armády na západ. Mimochodem Rudá armáda taky nebyla složena z Rudochů.

Píšete “Koněvovy tanky se potom stočily na jih a 9. května vstoupily do bojující Prahy”.

Určitě byli Rudoarmějci v Praze srdečně, spontánně a bouřlivě vítáni, určitě s sebou přivezli jistotu, že to německé běsnění opravdu a definitivně skončilo, že jeho návrat už nehrozí, ale nejsem jist, jak moc byla Praha ráno 9. května ještě “bojující”.

V Praze se 9. května ještě střílelo. S tím pojmenováním frontů je to samozřejmě pravda, ale i tak to dnes působí jako ironie.

Ano, vypadá to, že Rusové budou za 16 dní (tj. za dva týdny a dva týdny) v Kyjevě, přičemž ukrajinský prezident skončí jako německý Vůdce, to už je naprosto jisté!

Stalin si velmi dobře pohlídal, aby do Berlína nevstoupili spojenci. Moc dobře věděl, že by pak jeho imperialistické plány v poválečné Evropě mohly vzít za své.

Západní Spojenci, resp. osobně vrchní velitel Eisenhower, se Berlína jako strategického cíle vzdali sami, aniž by je Stalin o něco žádal.

Eisenhower - bohužel pro nás, ale z pohledu USA logicky - uvažoval v širším než evropském měřítku a bral v úvahu situaci v Pacifiku, kdy se USA po ukončení války v Evropě budou muset soustředit na porážku Japonska, k níž dojde až po vylodění Spojenců na japonských ostrovech za předpokládaných vysokých ztrát.

Proti mínění svých generálů (Patton) i Britů (Montgomery), kteří viděli Berlín jako jasný cíl, se Eisenhower na jaře 1945 rozhodl pro postup na linii Erfurt-Lipsko-Drážďany a v tomto smyslu zaslal 28. 3. 1945 telegram Stalinovi, aniž by předem informoval Brity.

Britské dodatečné protesty vyšly naprázdno, přestože zejména prozíravý Churchill hodnotil naprosto správně toto rozhodnutí jako velkou chybu vzhledem k propagandistickému významu dobytí nacistického hlavního města. Generál Marshall a sbor náčelníků štábů "svého" Eisenhowera podpořili a tím byla věc vyřízena.

Velmi pěkně je to vyloženo zde:

https://the-past.com/feature/endgame-wwii-the-key-.../

ruSSacky útok na Berlín

A navíc vedená prvním ukrajinským frontem!!!