Před 80 lety padly poslední výstřely 2. světové války v Evropě

Obě nejničivější evropské války – třicetiletá válka a 2. světová válka – začaly i skončily v Čechách. V případě 2. světové války se to nakonec ukázalo spíše jako výhoda.

Třicetiletá válka začala vyhozením královských místodržících z okna pražského hradu. Druhá světová válka začala obsazením českého pohraničí v říjnu 1938 a zbytku Čech a Moravy o půl roku později. Obsazení českého pohraničí bylo provázeno ozbrojeným násilím a vraždami českých vojáků a dalších zaměstnanců československého státu. K vyhlášení války ale ještě nedošlo. V učebnicích se proto za začátek 2. světové války považuje až útok na Polsko, který měl být zahájen na konci srpna 1939, ale na poslední chvíli byl odložen a začal až v poměrně dobře zapamatovatelný den 1. 9. 1939 (Jára Cimrman by měl určitě radost).

Hurikány jsou známé tím, že v jejich středu je naprostý klid. Díky tomu, že české země byly obsazeny hned na začátku války, ocitly se právě v takovém oku hurikánu. Zatímco třicetiletá válka přinesla českým zemím zkázu, ze které jsme se dodnes plně nevzpamatovali, z 2. světové války vyšlo Česko poměrně dobře (ve srovnání s tím, co se v té době dělo jinde). Obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava na tom byli v některých ohledech dokonce lépe než jejich nedávní spoluobčané ze Sudet. Na obyvatele Sudet (na rozdíl od Protektorátu) se vztahovala branná povinnost. Mnoho z nich bylo odvedeno do wehrmachtu a mnoho z nich zemřelo za Německo na některém z mnoha druhoválečných bojišť. Dějiny dokáží být škodolibé.

Druhá světová válka se většinu času odehrávala spíše v okrajových částech Evropy. Teprve v závěru války se boje dostaly až do Čech.

V předchozích dílech našeho vyprávění, které můžete najít zde:

https://blog.idnes.cz/ivanpicek/pred-80-lety-zahajila-ruda-armada-svuj-predposledni-skok-na-berlin.Bg25010130

https://blog.idnes.cz/ivanpicek/pred-80-lety-zacal-zaverecny-rusky-utok-na-berlin.Bg25040388

jsme si řekli, že v posledním roce války směřoval hlavní nápor Rudé armády z Běloruska nejkratší cestou do Berlína. Tato cesta vedla přes polské nížiny, kde Rudá armáda mohla uplatnit svou početní převahu a vysokou pohyblivost svých tankových a mechanizovaných sil. Naproti tomu hornaté Slovensko a kopcovité Čechy poskytovaly výhodu obráncům. V oblasti Ostravy byl postup Rudé armády zastaven předválečným československým opevněním z roku 1938, které Němci obsadili a použili je proti Čechům (Útoku na Ostravu se v sestavě Rudé armády zúčastnila také 1. československá samostatná tanková brigáda, která musela dobývat československé opevnění postavené na obranu proti Němcům. Dějiny dokáží být hodně škodolibé.). Tak se stalo, že Rudá armáda v Polsku postupovala mnohem rychleji než na Slovensku a v Čechách. Když padl Berlín, byly Čechy stále obsazeny německým vojskem.

Po Hitlerově smrti bylo jasné, že válka skončila. Německé velení začalo vyjednávat o kapitulaci. Němečtí vojáci v Čechách měli v tu chvíli jediné přání – nepadnout do rukou Rusům. Německé vojsko se snažilo ustupovat na západ a vzdát se Američanům, kteří postupovali do Čech od západu. Pražané jim však do toho, jak se říká, hodili vidle.

Pražský rozhlas začal 5. května vysílat pouze česky. Pražané si to mylně vyložili tak, že válka skončila, a začali si brát své město zpátky. Vypuklo Pražské povstání. Němcům by to mohlo být skoro jedno nebýt jedné nepříjemné okolnosti – většina silnic a železnic z východní poloviny Čech na západ vede právě přes Prahu. Praha je klíčovým dopravním uzlem, který Němci nutně potřebovali. Proto nasadili všechny dostupné síly k opětovnému dobytí Prahy.

Slabě vyzbrojení obránci Prahy by německému útoku brzy podlehli, kdyby jim nepřišla nečekaná pomoc. V blízkosti Prahy byla v té době umístěna divise Ruské osvobozenecká armády (dále jen ROA). Byli to ruští vojáci, kteří padli do německého zajetí a přijali nabídku vstoupit do řad ROA a bojovat společně s Němci za svržení komunistické vlády Sovětského svazu. Velitelem ROA byl generál Andrej Andrejevič Vlasov, podle kterého se vojákům ROA říká též Vlasovci. Po vypuknutí Pražského povstání Vlasovci podruhé převlékli kabáty a bojovali s Pražany proti svým nedávným spojencům. Vlasovci pomohli zachránit Prahu, ale jim samotným to nijak nepomohlo. Během několika dní padli do ruského zajetí, kde s nimi bylo nakládáno jako se zrádci.

Zatímco v Praze zuřil boj, nová německá vláda podepsala 7. května dohodu o kapitulaci. Příměří začalo platit večer 8. května. Druhá světová válka úředně skončila. Němečtí vojáci v Čechách však pokračovali v úsilí dostat se na západ a vzdát se Američanům namísto Rusům. Američané již vstoupili do Čech a 6. května obsadili Plzeň. Do Prahy by dokázali dojet během jednoho dne. Vrchní velitel amerických vojsk v Evropě generál Dwight David Eisenhower však 7. května – poté, co byla podepsána kapitulace Německa – nařídil všem americkým jednotkám zastavit postup. Pro něho válka skončila. Američané proto zastavili u Rokycan, přibližně v místech, kde dnes leží Muzeum vojenské techniky na demarkační linii.

Těžce zkoušená Praha musela počkat až do příchodu Rudé armády. Teprve 9. května do Prahy dorazily jednotky 1. ukrajinského frontu pod velením maršála Ivana Stěpanoviče Koněva (ano, je to týž Koněv, kterému Pražané po válce na výraz vděčnosti postavili sochu a před několika lety ji zase odstranili). Legenda praví, že první ruský (nebo ukrajinský?) tank, který přijel do Prahy, měl číslo 23. Jeho příběh se po roce 1948 stal součástí školních čítanek.

Za zmínku stojí také skutečnost, že Pražané vítali ruské vojáky kyticemi šeříků. Ve škole jsme se učili, že to bylo možné díky tomu, že v roce 1945 šeříky kvetly neobvykle brzy. Dnes už jsou šeříky 9. května dávno odkvetlé. Globální oteplení tu s námi prostě je, to se nedá popřít.

Devátý květen byl u nás až do roku 1989 státním svátkem a byl slaven jako Den vítězství. V Rusku jej takto slaví dodnes.

Nicméně válka ještě ani teď neskončila. V jižních, středních a západních Čechách se stále pohybovali němečtí vojáci, kteří pokračovali v úsilí dostat se do amerického zajetí. Boje pokračovaly další dva dny.

Zdroj: vlastní archiv autora

Poslední výstřely druhé světové války v Evropě padly 12. května 1945 na našem území u Milína nedaleko Příbrami.

Druhá světová válka dále pokračovala v Tichomoří, ale o tom si budeme povídat až 9. srpna.

Zdroje:

https://www.lidovky.cz/nazory/den-vitezstvi-osvobozeni-ceskoslovenska-ruda-armada-rusko-sovetsky-svaz.A250507_162625_ln_nazory_lgs

https://www.vhu.cz/treti-prazska-defenestrace-a-zacatek-tricetilete-valky/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ostravsk%C3%A1_operace

https://cs.wikipedia.org/wiki/Plze%C5%88sk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD_(1945)

https://vojenskemuzeumrokycany.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusk%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_arm%C3%A1da

https://cs.wikipedia.org/wiki/Andrej_Andrejevi%C4%8D_Vlasov

https://cs.wikipedia.org/wiki/Akt_bezpodm%C3%ADne%C4%8Dn%C3%A9_kapitulace_nacistick%C3%A9ho_N%C4%9Bmecka

https://en.wikipedia.org/wiki/German_Instrument_of_Surrender

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_St%C4%9Bpanovi%C4%8D_Kon%C4%9Bv

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomn%C3%ADk_mar%C5%A1%C3%A1la_Kon%C4%9Bva_v_Praze

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tank_%C4%8D%C3%ADslo_23

https://www.mo.gov.cz/scripts/detail.php?id=9170

https://www.novinky.cz/clanek/historie-druha-svetova-valka-osvobozeni-prahy-provazi-rada-mytu-proc-americane-nepomohli-40519337

https://www.stream.cz/krvava-leta/slivice-misto-posledni-velke-bitvy-2-svetove-valky-303697