Potrestejme pracovité (republikace)

Zatímco v ekonomických ukazatelích jsme v minulých letech zuřivě doháněli "staré" státy evropských společenství, v myslích jsme od nich přebírali spíše to špatné a kulturně degradující, přičemž své zlozvyky z dob minulého pseudo-rovnostrářského režimu si ponechali.

Není nic zjevnějšího, než stálé předkládané návrhy progresivního zdanění nadprůměrných příjmů nebo větších majetků. Zcela v duchu minulých dob tendujeme k rovnostaření, nikoli k demokratické solidaritě.

Podstatou rovnostaření je srovnání rozdílů, bez ohledu na jeho příčiny, tedy i rovnost v chudobě je kýženým důsledkem. Oproti tomu demokratická solidarita se projevuje ve spoluúčasti a podpoře rozvoje, ve stejných podmínkách povinností při odlišné míře spotřeby.

Neustálým přežitkem je u nás názor, že osoby s vysokými příjmy jich dosahují nezákonným způsobem nebo přinejmenším nemravným. Nelze popírat, že takové osoby existují, ale budeme-li považovat takovouto myšlenku za východisko, potom každý pracovitý a úspěšný člověk musí být v našich očích padouch.

V absolutních částkách i při stejném procentní sazbě daně zaplatí ti s vyššími příjmy více, než ti s nižšími. Tedy z dnešního hlediska ten, co vydělá 100tis, zaplatí na dani 15 tisíc (fakticky díky bonusům spíše okolo 5 tisíc), zatímco osoba s příjmem 10 milionů zaplatí na dani 1500 tisíc (s bonusy zhruba 1,49 milionu). Bez ohledu na rozdílnou výši platby oba dva veřejně dostupné statky spotřebovávají stejně (ať se již jedná o služby policie, obecně státní správy atd.) nicméně ten s nižšími příjmy obvykle dostane ještě různé dávky sociální podpory, což není nic jiného než rozdělení daní bohatého.
Tomu se říká solidarita. V absolutně rovnostářském přístupu by musel zaplatit ten s vysokými příjmy daň 9,915 milionu a určitě by se příště rozmyslel, zda má vůbec smysl vydělávat.

Osobně se nedomnívám, že vysoké příjmy mají jen padouši, nutně tak docházím k závěru, že progresivní zdanění osob s vysokými příjmy je jen sankcí pracovitých.

Místo toho, abychom lidi motivovali k dosahování vysokých příjmů, které u nás zdaní a utratí za nákladné statky, které u nás zůstanou a přinesou možnost obživy dalším (tedy nejspíše nemovitosti a technologická zařízení), směřujeme k tomu, že se lidé budou snažit zdanění obcházet nebo tolik nevydělávat; namísto nemovitostí budou své peníze spotřebovávat a ukládat do nezdaňovaných diamantů, které nikomu nikdy nic nepřinesou.

Bylo by pošetilé si myslet, že rozdílné zdanění nepovede k formálnímu rozepisování příjmů na více osob, odvádění příjmů do daňových rájů a demotivaci jejich dosahování. Nejedná se o fikci, i v okolních státech existují příznivější zdaňovací podmínky, pak místo toho, aby Česká republika dostala na rovné dani 1.500.000, nedostane nic. A co dostane na sociálních dávkách ten s nižším příjmem ?

Poznámka autora: pro vyloučení některých spekulací diskutujících uvádí, že s ohledem na jeho příjmy i při jejich zněkolikanásobení se jej progresivní zdanění nedotkne

Tento příspěvek byl publikován dne 8.12.2009 10:33 na blogu stránek http://houfek.blogy.novinky.cz

Z důvodu zrušení tohoto blogu včetně archivu si jej dovolil autor re-publikovat.