Hrstka poblouzněných, ať v dobrém nebo špatné smyslu, stála za každou revolucí či převratem. Právě proto propaganda vždy byla silným mocenským nástrojem.
Zásadou klasické propagandy byl předem stanovený cíl, propaganda samotná byla jen prostředkem k jeho naplnění. Ono válečné zpěvy husitských bojovníků nebyly nic jiného, než psychický nátlak, historicky nejsilnější zbraň.
Rozvojem techniky se přes rozhazování letáků po zakázaná rádiová vysílání propaganda přesunula na daleko flexibilnější médium – Internet a rázem se stala geograficky neomezitelnou a přístupnou širokému množství potenciálních manipulátorů.
Se snazším přístupem k propagandě se však začal vytrácet jednoznačný cíl. Je snadné vzburcovat lidí stáda k nárazové akci, ale ta je však obvykle jen výstřelkem bez dlouhodobého konceptu. Manipulace mas nikdy nebyla založena na sofistikovaných odůvodnění, ale na frázích a povrchnosti.
Při troše znalostí můžeme dnes hezky z tepla domova zburcovat davy na demonstraci a s trochou více umu vyvolat nepokoje v jakékoli zemi. Z internetové manipulace se stává stále častěji účelný nástroj mocichtivých, kteří jej však někdy jen zkouší, bez domýšlená fatálních důsledků.
Je nezodpovědné pod rouškou zúčastněných vyvolávat revoluce, pokud předem neznám alternativu současného státoprávního uspořádání a je hanebné vyčkávat v řece krve, zda se manipulace podařila, a pak teprve se k zamýšlenému účelu přihlásit.
