modroptačí pravicový komsomolec Bednář zapomněl, co předcházelo nucené správě v IPB. Bednář mi připomíná sudeťáky, kteří si stěžují na vyhnání, ale zapomnínají na to, co tomu vyhnání předcházelo.

Takže připomínám sklerotickému fandovi ODS Bednářovi: IPB byla privatizována pomocí kuponové privatizace. Stát si ale ponechal majoritní podíl akcií. Následovala krádež za bíleho dne v roce 1993 za vlády jistého Klause. Tehdy se akcionáři IPB dohodli na zvýšení základního jmění, kterého se ale (nejspíš úmyslně) stát nezúčastnil. Díky tomu stát přišel o majoritu a na následný průšvich bylo zaděláno. V roce 2000 se blížil krach banky. Podle odhadu ekonomických specialistů, by krach IPB způsobil těžký zásah do české ekonomiky. Přineslo by to pokles HDP o 3%. V té době představovaly 3% HDP částku 71 mld. Kč. Takže i přes prohrané arbitráže Zemanova vláda zachránila víc, než musel stát nakonec zaplatit.

Jen pro pořádek - navýšení základního jmění bylo schváleno valnou hromadou dne 16.11.1999, avšak k navýšení nikdy nedošlo vzhledem k předběžnému opatření soudu vydaného na základě žaloby minoritního akcionáře, nikoliv státu.

Je to naprosto v pořádku. Jeden z prvních zákonů, který byl přijat, zrušil zločin rozkrádání socialistického vlastnictvi. Ostatní majetek nestál za zájem. Takže hurá na to.

Tak v kauze IPB jaksi šlo o nápravu pochybných rozhodnutí předešlých vlád.

A šlo především o zásah ČNB, která sdělila, že IPB nemá požadovanou likviditu.

A zatímco v případě ČSSD šlo vždy pouze o miliony, tak v případě ODS šlo o miliardy. Viz třeba lehké topné oleje.

Zásadní chybou předešlých vlád bylo, když se za vlády Klause stát nezúčastnil navýšení základního jmění IPB. Mám pocit, že stát se tehdy nezúčastnil záměrně. Tím stát přišel o majoritu a pak už jen přihlížel na blížící se průšvich.