Konečná s Kateřinou Konečnou

Po 73 letech fungování na politické scéně éra komunistů končí. Dlouhá cesta od vládního puče, kterým se komunisté v roce 1948 dostali k moci a kterou vroubily stovky mrtvých a tisíce vězněných, je u konce.

 Už nemají voličům co nabídnout, v digitální době navíc působí omšele a archaicky. Nepraktikují radikální levicovou politiku, neboť se kvůli podpoře vlády oligarchy Babiše museli krotit. Poslanecká sněmovna bude tedy již komunistů prosta. A bude hůř.

Předsedkyní KSČM se v sobotu na mimořádném sjezdu na pražském Chodově stala fanatička Kateřina Konečná.

Její jméno působí stejně příznačně jako třeba když je šéfem Horské služby Rudolf Chlad či ředitelem Botanické zahrady Václav Větvička. Nomen omen, „jméno znamení“. Výraz, který poprvé použil římský dramatik Titus Maccius Plautus ve své hře Peršan 250 let př. n. l.

Konečná byla v prvním kole s velkou převahou nad protikandidáty. Získala 175 hlasů při kvóru 160. Její protikandidát Josef Skála posbíral hlasů 70 a Hana Aulická Jírovcová, kterou před volbou doporučil odcházející předseda Vojtěch Filip, 63 hlasů. Slovo končícího předsedy už má jen chabou váhu. Symbolem strany už není boj utlačovaného proletáře, ale spíš jihočeského strejce, čile obchodujícího s výnosnými posty ve sněmovně i státní správě.

Účastníci sjezdu pak dali při výběru místopředsedů na doporučení nové lídryně.

Komunisté se rozhodli pro střední proud ve straně. Do vedení se tak nedostal ani zástupce konzervativní části KSČM ultra stalinista Josef Skála, ani liberálnější komunista s lidskou tváří Jiří Dolejš. Komunisté tak ale ztratí poslední zbytky voličů. Těm radikálním se bude zdát „zlatá střední cesta“ málo radikální, těm liberálům zase naopak příliš radikální. A Okamura či jiný populista pochytá jejich hlasy jako entomolog motýlky na rozkvetlé louce.

Podle stranické šéfky se lidé mohou těšit na nový komunistický manifest, styl komunikace i práce. Ač mladá, používá staré prázdné výrazivo. Jak moc vážně to myslí s tím, že by se postavila do čela „psanců této země“ vypovídá to, že se svého postu europoslankyně nevzdá. Prý může stranu řídit i z Bruselu. Spíš ale by přišla o závratné bruselské prebendy, včetně čtvrtmilionového platu. O tom se chudému proletáři ani nezdá.

„Naším cílem je udělat z KSČM opět čitelnou stranu, která je nikdy nezklame,“ říká. Strana prý bude beranidlem poctivých a oporou milionu voličů, jejichž hlasy ve volbách propadly. Vyzvala stoupence levice, společenské a politické subjekty, aby se připojily ke snaze o rekonstrukci levice v Česku. Spolupracovat chce s každým tak, aby ukázali, že levice má ve sněmovně místo.

Jenomže to místo komunisté právě ztratili.

Ivan Bednář, ivanbednar.blog.idnes.cz .