Souhlas

Výstižné a důrazně s Vámi souhlasím..

Svatá pravda

Jenom na okraj, jdou hlášky, že Beneš nemusel být k ničemu nucen, že to podepsal docela  ochotně. Jak muní ostatně radil Jan Masaryk: To byste mohl podepsat.

A od r. 1945 tak třičtvrtiny majetku bylo už znárodněno. A konec konců jak byste pokryl vyvlastnění sudetských Němců, aby to tak neřvalo?

Argumentace typu: "jdou hlášky" má opravdu vypovídací hodnotu. 

A to že byla část majetku znárodněna před rokem 1948 a.) rozhodně nebylo spojeno s vyvlastněním sudetských Němců a za b.) má to snad nějak omluvit všechna zvěrstva a okradení národa o všechno po roce 48?

.

Přesto mají stále svých 12-13% voličů. Ten odvisí od neschopnosti demokratických stran formulovat jasně své ideje, zbavit se gaunerů a dát aspoň nějaký směr společnosti. Soudím, že minimálně 2/3 svých voličů berou z řad nespokojených, kterým je lhostejná minulost a mají omezený prostor pro logické myšlení.

Tomáši, já si myslím, že při sebelepší nabídce politických stran se vždy najde frustrovaná část společnosti - konzumentů komunistických ideí. Tato skupina bude hledat tzv. "(třídní) spravedlnost" (rozuměj stav, kdy tito neúspěšní dosáhnou "úspěchu" postavením se na hlavy úspěšných), přičemž pro stejně postižené bude užívat eufemismy typu dělnická třída, běžný občan, slušný člověk apod.

Stručné  a výstižné

Pořád nedokážu pochopit, proč komunistická strana nebyla u nás postavena mimo zákon. Vždyť je to stejná pakáž, jak fašisti.

Protože v roce 1989 se veřejně k fašismu nikdo nehlásil, zatímco ke komunismu těsně před revolucí velká část národa.

Známá pravda říká, že komunisté lžou natolik brilantně, že ani opak jejich slov není pravdou

Naopak - kdyby byli lidé Gottwaldovi věřili, že se jezdí do Moskvy učit, jak jim zakroutit krkem...

Tohle říkal Gottwald v prvorepublikovém parlamentu, když mimochodem byli druhou nejsilnější parlamentní stranou. Poté, co se v Moskvě 1943 rozhodlo, že se přimkneme k SSSR, se komunisté tvářili jako ti největší lidumilové, ale ještě před osvobozením už věděli, koho potopí. To, co zde bylo po 9. květnu 1945, už nebyla demokracie, ale jen hra na ni.

Volby 1946 daly v Česku komunistům zelenou (zatímco na Slovensku jim připravily velké zklamání). Slavné poválečné retribuční procesy byly víceméně již v režii komunistů a byly předehrou k procesům v padesátých letech. Jestli byla v retribučních lidových soudech spravedlnost ohýbána, později již byla zcela ignorována.