- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Syna mám druhý den na vodě. Kdyby tam jel ještě před 15ti lety (pokud bych ho měla o 15 let dřív), žila bych v relativním klidu. Každé dopoledne bych s nadějí očekávala listonoše a těšila se na pohlednici z míst, na které vstoupila jeho noha nebo respektive kde namočil svůj lodní vak. Za dvě koruny pohled a 3,80 Kč známka by bylo radosti! A navíc by mě netrápilo nic z těch dnešních technologických vymožeností, které mi pak přidělávají jen starosti – zavolá, nezavolá, pošle sms, nepošle, když zavolá – tak co se stalo? A tak pořád kontroluji telefon. Díky technologiím máme všechno hned a z první ruky. Kdybych čekala jen na zprávy z pohlednice, byla bych relativně v klidu a on už dávno doma.
Takhle, jestli zavolá, s ním můžu mluvit téměř okamžitě, díky mobilu. Taky mu můžu ještě zavolat sama, ale možná by to dopadlo taky takto:
J
A tak mu nechám jeho svobodu. Koneckonců i sama sobě. A i on jednou pochopí, že za strach se nemusíme stydět. I ten nás formuje. Jen mu nesmíme podřídit své názory, svědomí, ideály a chování.
PS: Večer napsal. Živ a zdráv. Ještě že ty dnešní technologie máme.
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!