Správné dítě drží v ruce knížku

  Za našeho mládí bylo tak nějak samozřejmostí, že jsme vyrůstali s knihou. Dnes je to bohužel výjimečný úkaz.

   Téměř nikde nezahlédnete dítě zahloubané do knihy. A je to chyba. Správný rodič dítěti strčí do ruky knížku již v nejranějším období. Ono si na knihu zvykne, prohlíží si obrázky, později až umí písmenka, se začte. Naučí se s knihou pracovat. Když čte, rozvíjí se mu obrazová fantazie, jelikož si představuje, jak asi takový hrdina a prostředí vypadá, kde se děj odehrává. Sám se později s hrdinou ztotožní, hraje si na něj a má to i jako zábavnou hru. Má z příběhu radost. Vypráví o tom svým kamarádům, rodičům, kteří by se o dítě měli zajímat. Obohatí se mu vnitřní život. Ve škole mu nedělá problémy gramatika a vyjadřování. Umí s tím již pracovat. Naučí se slova nahrazovat tzv. synonymem a nebude slova neustále při ústním, ale i písemném projevu opakovat. Osvojí si práci i se slovníkem. Rychle a bez problémů najde vyhledávané pojmy, které zrovna potřebuje k učivu nebo písemné práci. Tenkrát nás to učili páni profesoři na střední škole a hodně mě to bavilo. Později se mi tato metoda hodila k dalšímu studiu. Takže pokud dítě ještě nemá ve své knihovničce knížku, zajděte do knihkupectví a nějakou zábavnou knížku mu kupte. Na mobil nebo tablet - na to má času dost.