Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.

Přihlásit se

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Foto

Přesně tohle zažívám i já. Jdu a štve mě, že cesty jsou jinak nebo už vůbec nejsou (a miluji to). Ale objevím něco jiného, nečekaného. Například nedávno v srpnu. Byla jsem nucená zdolávat obrovské šutry, nešlo kvůli hustému náletu nikam uhnout - jedině se vrátit, a to tedy nee. Ale nakonec přišla odměna, objevila jsem velikou malinovou plantáž a ty maliny nebyly jako špendlíkové hlavičky. Byly velké skoro jako ty zahradní, jen ta chuť byla neskutečně výborná, pásla jsem se tam tak dlouho, že jsem pak musela z lesa skoro utíkat, abych nezatměla.

Foto

Kryptokomunismus na úbočí zdál se být tichý, spící.

Však kryptofeudalismus, zaváděný po desítky let našimi vládami, zákonu o volném pohybu krajinou navzdory, museli jste obejít. To je poněkud na palici.

  • Počet článků 3
  • Celková karma 19,24
  • Průměrná čtenost 739x
Píšu knížky na cestách. S výhledem na hory i do křivolakých uliček.

Jsem vděčná, že jedna z knížek - Maja a Kim - byla zařazená do katalogu Nejlepších knih dětem a nominovaná na Zlatou stuhu.

Ta zatím poslední knížka, sedmá, je pro malé i velké od 4 do 124 let. Našla jsem ji v lese v dutině starého dubu, jmenuje se Myšounek a ty ji můžeš najít tady a vybrat si k ní třeba s knižní únikovku:

https://donio.cz/knizkamysounek

Chodím po světě s rozepsanou knížkou, ale ještě častěji se svým mužem, dětmi a psem, spíme v autě a šlapeme, co to dá.
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.