Včera pochoval ženu
Padá sníh. Velké vločky se tiše snášejí k zemi. Včerejší vítr ustal, nepohne se ani ta nejslabší větvička.
Helenin hrob je pod návalem sněhu sotva vidět. Mareš stojí v místech, kde má teď Helena nohy. Smekl čepici, kterou svírá oběma rukama na prsou, dívá se na hromadu hlíny, přikrytou ještě čerstvými věnci. Dlouho tam tak stojí. Půl hodiny? Hodinu?
Zdá se, že všechno je , jak má být: milenci jdou na procházku, z kravína vyjíždí traktor s fůrou kouřícího hnoje, dole pod kopcem se děti koulejí ve sněhu, výskají, vítají sníh. Žádný z nich neví nic o Marešově smutku a nově nabyté samotě. Dobře, že nic nevědí.
Helena byla krásná, sošná, černovlasá královna Kleopatra. Když přišla nemoc, její tvář se změnila, pohubla a zešedivěla. Ale vlídná a trpělivá zůstala vždycky. Naklepat polštář, podat pití, pomoci jí otočit se na posteli, přinést mísu, sledovat její dech, krmit, vyprávět jí… Vždycky na Heleně viděl, jak je jí stydno, že se o ni takhle stará. Raději by se starala ona a rozdala se mu na kousky. Marešovi ale nezbývalo nic jiného, než se starat a doufat v zázrak. A on doufal – vždyť Helena není tak stará, pětašedesát, a jsou přece dny, kdy je jí líp!
Bál se, až to přijde. Co bude dělat? Jak to přijme? A když to přišlo, pocítil nejprve úlevu – konečně je rozhodnuto. Až po chvíli přišla lítost a slzy.
Když dnes ráno seděl u hrnku s bílou kávou, přišla kočka a vyskočila na stůl. Nikdy předtím to neudělala. Chvíli na sebe ti dva koukali a pak jí Mareš dal vylízat zbytek kafe: „Tumáš, moje nová společnice,“ pousmál se trochu a přistrčil jí pod čumák plecháček. Kočka hltavě pila, a když vylízala hrneček, vzal si ji na klín a hladil ji. Slastně předla a mhouřila oči. Helenu už takhle nebude hladit. Už si nevleze k ní pod peřinu, neucítí vůni její noční košile. Ani ona už ho nepohladí, neobměkčí. Smutek ze samoty, z toho, že mu bude chybět fyzický dotek. Je to směšné, že zrovna tímhle se zaobírá sedmdesátiletý chlap? Jako by city patřily jen k mládí, a přitom teprve stáří je tříbí. Co to je za spravedlnost, když člověk čtyřicet let s někým dýchá a tolik si ho zamiluje, a pak… je pryč? Proč neumřel on první? Co si tady teď počne, když odešla polovina jeho bytosti?
Další den napadlo zase plno sněhu. Mareš musel čekat až do oběda, kdy družstevní traktor vyhrnul cestu ke hřbitovu. Nechtělo se mu brodit se po kolena sněhem. Vzal si sáňky, na které naložil lopatu a koště, aby si mohl vyhrnout cestu od hřbitovní brány ke hrobu. Takovou nadílku už dlouho nepamatuje. Na hřbitově je sám, ostatní pravidelné návštěvníky odradil mohutný příval sněhu. Když se vracel zpět, sáňky naložené těžkou lopatou mu podrážely nohy. „Co teď? Přece nepoběžím z kopce za sáňkama?“ uvažoval. A tak nasedl a jel. Jako kluk jel. Po kolika letech? Třicet, spíš čtyřicet. Sáňky nabíraly na rychlosti a Mareš, s očima vytřeštěnýma, měl co dělat, aby je urejdoval. Stejně ale skončil v příkopě. S hlavou zabořenou do závěje propukl v smích, který nejde zastavit. Smál se sám sobě a lehkosti okamžiku – 70letý dědek se tu válí ve sněhu, potupně vyklopen sáňkami. Zakrátko se jeho smích změnil v očišťující pláč. Rozhlíží se, zda někdo nejde. Ne – může plakat nahlas a vypustit stavidla všemu nahromaděnému.
V každé divukrásné chvíli našeho života je vedle nás někdo, kdo v té samé chvíli prožívá bolest či smutek. Smutek, o kterém si myslí, že ho nepřežije. Ale on ho přežije…a půjde dál…
Iva Marková
Zvíře a člověk
....................................................................................................
Iva Marková
Sněhuláci kabrňáci mají smysl pro legraci
Napadl nám krásný sníh. Z kopců se ozývá výskot, protože jsou plné dětí i dospěláků se sáňkami, pekáči i lyžemi. Zima jak má být.
Iva Marková
Věrka navléká záclony
....................................................................................................
Iva Marková
Nápisy a vzkazy II.
Nápisy a vzkazy člověku a lidstvu...................................................................
Iva Marková
Bála se stáří
....................................................................................................
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Kyjev na Rusko vyslal drony, balistická raketa v Oděse způsobila požár
Sledujeme online Ukrajinské drony v noci na čtvrtek poškodily energetickou infrastrukturu v západoruské Orlovské...
Tlaková níže přinese mírné ochlazení. O víkendu bude oblačno, přijdou i bouřky
Přímý přenos Silný vítr a nebezpečí vzniku požáru na vybraných místech v Česku hrozí ještě ve čtvrtek, výstrahy...
USA uvalily nové sankce na stovky subjektů. V Rusku, Číně i na Slovensku
Spojené státy americké uvalily nové sankce na stovky osob a právnických subjektů. Souvisejí hlavně...
Zřícená dálnice v jižní Číně má již 36 obětí, další pátrání komplikuje počasí
Nejméně 36 lidí zemřelo v hornaté oblasti na jihu Číny, kde se ve středu po silných deštích zřítila...
- Počet článků 219
- Celková karma 10,24
- Průměrná čtenost 599x
ivamarkova@tiscali.cz