Karma

Přiznám se - můj děda bojoval za císaře pána a jeho rodinu v Itálii. Tak jsem v jednom italském kostelíku tajně zapálila svíčku na usmířenou.

Děda tam byl skrznaskrz prostřelený a upadl do zajetí. Spával ve stodole, ale protože pomáhal v hospodářství, dostal matraci a mohl se umývat v neckách. Jídlo mu ale nosili do té stodoly, do domácnosti nesměl.

Děkuji, Věro, za důvěrný příspěvek i za tu svíčku na usmířenou. Je to důležité udělat - aspoň v sobě. Když jsem ve Slovinsku hledala pradědovy stopy, který tam padl, a v muzeu jsme tam seděli vedle sebe se starším chlápkem Italem - někdejší nepřátelé - oběma nám tekly stejný slzy a měli jsme asi podobné pocity. Ve válce není vítězů a poražených, jen zraněných... a zranění se otiskují do budoucnosti... Proto je třeba odpustit - sám sobě i druhým. Děkuju.

zdravím Vás!

Ivo, to je velká krása ty fotky, ale i vlídné, doprovodné slovo.

Díky moc!

Maruško děkuju, jsem ráda, pokud se podařilo něco z toho překrásného kraje otisknout i do fotek. Pěkné dny přeju

Karma

Našel jsem ve Vašem blogu krásné fotografie.

Děkuji, od Vás jako člověka, jehož fotografiemi se kochám, to je víc než státní vyznamenání

Pěkné zážitky.

Děkuji za návštěvu, pane Leinere, a zdravím Vás

Ivčo, ty fotky mi připomněli mou horolezeckou minulost. Arco je vyhlášená destinace a takovýho borce na padáku jsem viděl při výstupu na Mont Blanc. Opakovaně se po ledovci rozbíhal a a snažil se "chytit" vítr.

Tak tys byl na Mont Blancu? Hmmm Do Arca by někdy jel rád synek, protože taky leze po skálách. No a na tom MOnte Baldu ti paragáni ani nemohli přistát, jaký tam byl vítr. Dobré dny přeju, Davide

Nádherný fotoblog.

Děkuju, jsem ráda, že se Vám líbí

Krásné fotky, moje top je ta první horského jezera. Takový výlet je nezapomenutelný zážitek. Už se těším na výlet do Francie, čeká mě na jaře.

Díky, Liběno. Výlet si náležitě užij, a těším se na tvé fotky nebo vyprávění z Francie