Básně vzniklé těsně po válce v sobě nesly syrovou upřímnost, hluboký smutek, ale i nefalšované nadšení, že je těm útrapám konec. Mnohé z nich upadly v 50. letech v nemilost, protože byly pesimistické a odhalovaly, že lidé mají také srdce a duši.

Moc hezká vzpomínka, i když smutná.

Ano, ty básně mají v sobě to, co píšete - upřímnost, nadšení z konce války a také naivní přesvědčení, že pojmy "zlo a dobro" je možné definovat národnostně. Těžko se mi psalo sousloví "germánští vrazi", stejně jako mně je upřímně líto toho padlýho ruskýho kluka. My matky to vidíme zkrátka po svém... Jak píšete - hlavně neztratit srdce, duši a občas i mozek Mějte se krásně, Pavlo, a moc Vám děkuju za Vaše slova.

Díky

To byla hezká vzpomínka na smutnou dobu.

Přesně tak. Ve skutečnosti to všechno bylo daleko víc smutný, než hezký. Krásnou neděli přeju a díky za návštěvu

Pitomci, kteří se vezou na vlnách (jakéhokoli) režimu, cucají z něj jako pijavice a škodí, jsou zřejmě věční

Děkuju Ti za vzpomínku

Pravdu díš... až na to slůvko "zřejmě" souhlasím zcela...

Díky, Jani, a měj se parádně