Jak se dělá náčrtník

Myslíte, že nakreslíte lišku, tučňáka, myš, a je to? Nikolivěk. Nakreslíte dvacet lišek, sto myší a sto tučňáků. Pro sichr ještě dvacet slonů a dvacet žiraf.

A taky pár delfínů a prasátek... Z toho se vyberou tři a je to. Půl roku práce. Takhle vznikly tři verze náčrtníků pod rukama Lucie Zamazalové, studentky čtvrtého ročníku Střední uměleckoprůmyslové školy v Ústí nad Orlicí.

Náčrtník vypadá jako skicák, ale obsahuje slabší papíry. Až si ho budete v papírnictví kupovat, je docela možné, že si koupíte ten "její".  Loni se úspěšně zhostila úkolu, se kterým do školy přišla papírenská firma – udělat pro ně novou sérii obalů na náčrtník, skicák a barevné papíry. Úkol dostali tři studenti.  

Co to obnáší vymyslet nový náčrtník? Zadaním byly tři formáty a tři témata - s využitím typografie, papíru a výtvarnou verzi. "Pro papírovou verzi jsem skládala origami, pak je nafotila, upravovala v grafickém programu a doplnila digitální kresbou. Jiná verze byla linoryt na ruční papír. A ta výtvarná mi trvala měsíc a půl, než jsem práci mohla předložit jako hotový návrh. Pak další tři měsíce práce na finální podobě. Lišku jsem měla hotovou napoprvé, ale myší jsem namalovala sto druhů. Už mi to lezlo krkem, nebyla jsem schopná vidět v tom žádné rozdíly, ptala jsem se pořád dokola učitelů, která myš se jim líbí nejvíc. Největší změnu prodělal tučňák, než byl odsouhlasen zákazníkem a než jsme s tím byli všichni spokojeni - ten mi zabral hodně času. Pak vymyslet barvy, font písma – půl roku práce."

Pochlubit se vlastními výtvarnými návrhy na výrobcích, které se skutečně prodávají, to je velký úspěch. Lucie se musela naučit komunikovat s lidmi, a zároveň je přesvědčit o vlastním vidění. "Každý zákazník je náročný. Vymýšleli si spoustu věcí – trávu pod zvířátky, velikost zvířat, barvy, pozadí, logo atd. Byla to dlouhá cesta, ale povedlo se to. Mám z toho radost. Ty náčrtníky to jsou takoví moji mazlíčci..."

Lucka má za sebou už několik grafických prací: Pamětní listy a Diplomy pro Pardubický kraj, Program kulturního přehledu pro Moravskou Třebovou, grafické zpracování Katalogu pro Kocianovo Ústí. Letos se snaží moc toho nedělat, a učit se k maturitě, ale i tak je práce dost - Pamětní deska pro Lanškroun, grafický vizuál pro muzeum v Ústí nad Orlicí, patnáct bilboardů pro muzeum železniční stanice v Rokytnici v Orlických horách. "Když přijdu ze školy, dám si doma půl hodiny na kafe, a pak zas makám do půlnoci. Někdy pak ve škole trochu usínám..."

Pracovitá holka s talentem. Co dál? Na grafiku do Zlína to nevyšlo, protože po náročném přijímacím řízení skončila osmnáctá, a na školu přijímali jen deset uchazečů. Uvidíme. Věřme, že se neztratí...