Krásná pohádka!

Všechny od Daisy Mrázkové jsou krásné. Obyčejné, laskavé, okoukané ze života... Já jí řikám český Exupéry.

..tak doufejme, že si skálu nevyberou nějací kamenolomníci pro své silnice.

Nebojte... Daisyna pohádka končí tím, že přišla zima a slavíci odlétli: "Kdyby někdo mohl vidět tou těžkou mlhou, viděl by už jen mokrou černou skálu a na jejím boku holý strůmek. Snad by se mu to zdálo smutné. Ale nebylo to smutné. Babyka šťastně usínala a těšila se na jaro a její větve i ve spánku pevně objímaly slavičí hnízdo, své velké tajemství, nejsladší tajemství, jaké strom může mít."

Děkuju, Ivo

Rádo se stalo