Ivo, klobouk dolů, krásný blog

Já jsem spíš na baretkyJitko, moc děkuju a měj se hezky

karma za pěkný informacemi doslova nabitý blog

Děkuji a mějte se hezky

Ivo, jako celoživotní fanda cyklistiky nemohu než

Díky Davide, a ať to frčí bez nehod pořád dál

Krásně napsaný příběh o době, která bohužel mnoha talentovaným lidem zničila slibnou kariéru. Je dobře, že se pan Jiří nenechal vším tím semlít.

Pan Jiří je milý, kamarádský člověk, a taky dříč. Sport ho zocelil, naučil i prohrávat... Byl natolik silný, že semlít se nenechal. Opravdu zaslouží obdiv, protože nechat se semlít (jakkoliv) bylo velmi snadné. Měj se hezky, Pavlo, a dík za tvůj příspěvek.

Karma Velice pěkně zapsaný příběh.

Vím, že takové byly a bylo jich myslím poměrně dost. Každý lidský osud je v tomto jedinečný. Jen škoda nesvobodných poměrů, které nutily lidi odjet do svobodného světa. Někteří z mých přátel z mládí už potom zůstali venku natrvalo.

Ano, každý osud je jedinečný... řada lidí se v zahraničí zapojila do života velmi dobře. Některým zůstal celoživotní, nepřekonatelný stesk po domově (Jan Čep). Taky bylo hrozné, že se zpřetrhaly rodinné vztahy, protože ti lidé se nesměli dlouhé roky navštěvovat atd. atp. Není nad svobodu... A děkuji Vám pěkně, Marku

jmeno jsem znal, ale jeho pribeh ne

diky za nej, Ivo a peknej den preju

Rádo se stalo, Marku, a děkuju za čtení. Mějte se hezky...

Reaguji pouze na nadpis - "Člověk chtěl, ale nemohl".

To na mne začínalo přicházet kolem padesátky.

Teď na prahu šedesátky už pomalu přestává platit i to "člověk chtěl", takže se ta slova "ale nemohl" vlastně stávají bezpředmětnými.

Když člověk chce a může, tak si ani neuvědomuje, že může. Když chce a nemůže, je to horší. Když nechce, ale může, to taky není výhra... A když už nechce, tak má aspoň klid Tak hlavu vzhůru

Pamatuji si

Děkuji

Škoda, že Ti tyto živé (až na dřeň) články nevychází mezi hlavními zprávami. Mělo by je číst více lidí.

Taky bych si přála, aby to četlo co nejvíc lidí, proto to sem dávám. Já se nezapojuju do politických diskusí pod články, protože na to nemám čas ani nervy, ale že by mi to bylo jedno, to teda není. Tak tohle jsou takový mý diskusní příspěvky Posílám ti, Jani, pozdravení od srdce a medaili za věrnost