Chodec

Domov ve stodole máš

Dnem i nocí ulicemi chodíváš

Na zastávce vždycky v pět

Pohyb je život, tak jsi to někde čet

.

Zchvácené tělo suneš tmou

Nemocnou nohu za sebou

Čím hůř je

tím víc chodit

.

Ošklivé káčátko jsi

srdce však plné krásy

„Vidíš ty čekanky, Jeníčku?!“

vzpomínáš na svou babičku

.

Čtyři roky nebo věčnost?

Světlem i tmou ploužíš se městem

Zahřát se, hledat cíl

A abys čekanky u cest políbil

.

foto: IM