Iva Kůřilová

Píše a hledá nové cesty - méně tupé, méně plastové, méně holohlavé...

Iva Kůřilová

Kůrky máčené do neposkvrněného mléka

Věnováno všem alkoholikům a těm, kteří se jimi touží stát.

5.10.2008 v 11:42 | Karma: 11,33 | Přečteno: 834x | Diskuse | Poezie a próza

Iva Kůřilová

„Hledej, no tak, stopa...“

Ráno mu klepe na ušní bubínek. Otevře oči slepené noční vodkou. Jako by i do jeho pokoje vpadla mlha. Lovec. Nepotřebuje zrak, orientuje se čichem. Jde za vůní své kořisti, kamkoliv, dokud nepodlehne, nepadne k nohám, chudinka. Omámená slovy, sliby, kdo ví.

29.9.2008 v 10:04 | Karma: 10,53 | Přečteno: 634x | Diskuse | Poezie a próza

Iva Kůřilová

Pořád něco kope.

Ráno leželo na stole, za poslední dva týdny už čtvrté, podzimní oznámení o smrti. Už se jim nechce trmácet v dešti a chladném severním větru. Nebe je černobílé. Optimistické léto vzdalo se předčasně.

19.9.2008 v 9:54 | Karma: 11,06 | Přečteno: 941x | Diskuse | Poezie a próza

Iva Kůřilová

To nejde sdělit, to musíte sdílet!

Můj otec je alkoholik se ztrátou prostorové orientace. Je vykloněný dozadu, jako by chtěl udělat most, ale chybí mu gymnastický talent. Padá na záda a válí se po zemi. Nemůže vstát, vlastně se o to ani nesnaží, je přesvědčený, že leží ve své posteli. Sundá si pásek, kalhoty a přikryje se imaginární peřinou.

13.9.2008 v 15:21 | Karma: 25,97 | Přečteno: 1343x | Diskuse | Poezie a próza
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.