Jsem ostravák,a tohle jsem nikdy ani neslyšel. Cyp je nedoučeny havíř a jinak pojmenování kde jakého člověka,ale penisu opravdu NE

Jeden mi tady tvrdíte to a druhý ono. Pánové, račte se napřed domluvit mezi sebou, než se vám podaří mě dokonale zblbnout.

Žiju v Ostravě celý život a význam daného slova asi souvisí s lokalitou. Jiný význam slova, než uvádí autorka jsem neznal. O tom, že se jedná o nemotorného havíře jsem se dozvěděl až ze zdejších blogů i když původní význam nevylučuji. Už jako kluci jsme neříkali ty vole, ale ty cype A na kobzolech jsme tady vyrostli.

Teta mi tvrdila, že to má trochu vulgární zabarvení (asi jako v Čechách slovo od č), ale strejda to tak nebral.

Děkuji! Ale už jsem to slyšel tolikrát ...

A pořád se to stává...

Dobrý

Rozhovor mezi Pražákem a Ostravákem může být někdy docela zábavný. Můj bratr se oženil s Pražandou a občas docházelo k tomu, že jsme při návštěvě použili nějaký ostravský výraz. Jednou jsem si stěžovala, že někde bylo plno důchodců s krykami. A bratr ihned zareagoval: "Moment, překlad pro ženu - s holemi."

Však on i brněnský hantec má svoje kouzlo v matení nás Pražáků.

Píšete odvážné články, paní Mikešová. Rád je čtu. Pište dál.

- - - -

To třípísmenné ostravské slovo s -y- uprostřed má více významů. Ten význam, který Vás tehdy potrápil a pobavil, se používá spíše jen málo a místy. Umím si představit, že mnohý Ostravák se s ním ani takto nemusel dodnes setkat. Měla jste tehdy "smůlu" a my dnes štěstí, že jste se ocitla právě v rodině, kde se to běžně používá i v tomto choulostivějším významu. Ostatně všechny ty významy takto zmiňuje i Wikislovník a já bych mu v tom důvěřoval...

Ono to s tou výjimečností, ale platností, může být obdobné jako v Čechách s tím slovesem, které napsala učitelka (Holubová) v Pelíškách na tabuli, řkouc "Rozmohl se nám tady takový nešvar." To sloveso, které začíná na "pr-" , končí na "-at" (a uprostřed má "c"), a které tu používá naprostá většina lidí v mírně vulgárním kontextu pro vyjádření jisté velmi těsné a oboustranně příjemné činnosti obvykle dvou lidí, jsem ale už párkrát slyšel použít bez uzardění jako součást běžné "slušné" mluvy i v jiném smyslu, kdy jím byla jaksi napůl "slušně" a napůl dětinsky míněna činnost fluatační, neboli uvolňování plynných aromatických substancí ze závěrečné části zažívacího traktu, obvykle doprovázená i specifickými akustickými efekty. (Proticírkevně zaměřený Hašek v jedné své povídce podobně psal o mnichovi, který po večeři ve své cele působil větry za hlasitého zvuku hromů.)

Odvážné, neodvážné, vždycky jsem byla otevřená, občas i prostořeká, až se to leckomu nemuselo líbit. Ale můj Petr si zvyknul, což je pro mě nejdůležitější.

Díky za jazykový rozbor, už jsem si začala myslet, že si šprýmaři strejda s tetou vystřelili ze své blonďaté pražské neteře.

Irčo, pobavilas a to je v dnešní době potřeba! Díky

Jituško, děkuji.

Vzhledem k tomu, že jsem letitý Ostravák, tak bych rád cosi dodal. Označení cyp je v původním slangu havíř nemotora. Časem se tento výraz rozšířil i mimo důlní prostor, nicméně Vámi popsaný výraz jako pánské přirození je poněkud neobvyklé. Na Ostravsku se používá pro tento objekt výraz rovněž třípísmenný se začátkem na ch- a koncem na -uj. Tolik k lingvistice.

Dokonce exbloger Větvička sám sebe v nadsázce označoval za ostravského cypa. Těžko tím myslel to, co autorka v článku.

Tak jednou souhlas a bude ještě větší sranda.

Vašek

Jasně.