Ideální stav je být spokojen sám se sebou, ale ne za cenu neustálého omezování. Tělo si řekne samo, co mu vyhovuje a partner, zdá se, taky.

Jasně, řeč těla je důležitá. Každý máme jiné dispozice a v tom je život pestrý, zajímavý. A plný zážitků...

Zdravého rozumu je nám třeba.

Jestli je to pravda, a Petr to myslel vážně, tak je s prominutím debil. Nic ve zlém.

Moje žena, letos jí bude 50, vypadá na 40, chodí do školního fitka (je úča) každej den a mně se to moc líbí. V životě by mě nenapadlo ji hanět ani za nadváhu ani za vyrýsovanost. Dělá to hlavně kvůli sobě, já ji zbožňuju - kilo sem, kilo tam.

Kdybych k tomu časem nedošla sama, tak by mě proti mé vůli nedonutil. To víme oba už dávno. A nehaňte mi ho, to můžu jenom já

Dulezitejsi nez kila je zdravi a spokojenost. Jen s Vami nesouhlasim ohledne drzeni diet, da se zhubnout a jist chutne bez drzeni hladovek. Clovek ze zacatku musi mit pevnou vuli, ale casem se mu zmeni chutove poharky.

Nemělo by se to přehánět ani na jednu stranu. Prostě jíst rozumně, pokud možno vyváženě a podle toho, co člověku chutná a vyhovuje. Je to přirozené, akorát jsem se k tomuto poznání musela trochu "protrpět"