ŽIVOT V RODINĚ A SPOLEČNÉ DOMÁCNOSTI ...

Právní úprava: Zákon č. 94/1964 Sb., zákon o rodině v platném znění a předpisy související Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění a předpisy související

Co je to rodina? Rodinu tvoří rodiče a děti. Aby byl pojem rodiny zcela vyčerpán, je třeba ho určovat jejími funkcemi. To jsou funkce reprodukční, materiální a výchovné i dokonce citové. Nejvýznamnější je funkce reprodukční. Reprodukce páru se pak odráží v ostatních funkcí, které jsou důležité pro vývoj a zabezpečení rodiny. Za prvé se to týká hmotného zabezpečení členů rodiny, za druhé se to týká výchovné funkce rodiny, kde se potomstvu předává vše potřebné pro přežití a konečně je to emocionální fukce, kdy rodina poskytuje svým členům citové zázemí. To je také důležité, stejně jako ekonomické zajištění, neboť rodině v této své funkci vytváří nebo má vytvářet zázemí, pocit jistoty a bezpečí, klidu a místo, kde si mohou všichni vzájemně důvěřovat. Pojem rodina má tedy mnoho rozměrů. Právní, sociální, ekonomický, psychologický a sociologický. Vše se vším souvisí. Aby rodina ideálně fungovala, všechny tyto aspekty by měly být v rovnováze, což je velmi vzácné. A proto snad každá rodina prochází nejrůznějšími peripetiemi, v nichž hraje důležitou roli právě emocionální funkce. A když se nad tím zamyslíme, dojdeme k názoru, že rodina je jedinečným a neopakovatelným vývojovým stupněm lidstva, který se nedá ničím nahradit. Předznamenává totiž další šťastné nebo nešťastné osudy svých členů. Kdo tvoří rodinu? Rodinu tvoří i osamělý rodič s dítětem a z toho můžeme vyvodit závěr, že takový osamělý rodič musí všechny tyto funkce, o kterých jsme hovořili, naplnit. Je to však velmi těžké, aby zajistil vše v ideální rovnováze a současně i naplnil emocionální funkci. Proto dochází často k problémům mezi osamělým rodičem a dítětem, protože je obtížné udržet všechny funkce rodiny v rovnováze. Kdo tvoří společnou domácnost? Společnou domácnost tvoří osoby, které žijí pospolu, společne uhrazují své potřeby spojené s bydlením, výživou a fungováním domácnosti. Společnou domácnost tvoří například bezdětní manželé, rodina tvořená rodiči a dětmi a osoby, které chtějí žít ve společné domácnosti s rodinou, nebo páry, kteří se rozhodli sdílet spolu společnou domácnost a uhrazují náklady na společnosu domácnost. Manželé, kteří spolu s dětmi tvoří společnou domácnost, musí uhrazovat společně náklady na domácnost. Jsou povinni podílet se na úhradě podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Pokud se však manželé dohodnou, že jeden z nich bude zajišťovat ekonomicky rodinu a druhý se starat o rodinu, o děti pak je přínos toho partnera, který se stará o společnou domácnost, rodinu a děti zcela vyvážen touto svou osobní péčí. Nemusí tedy přispívat shodnou finanční částkou na domácnost. Avšak se stává, že se manželé nemohou dophodnout na tom, kdo má jak přispívat a tak jeden všechno táhne sám. Snaží se stále dohodu, ale pokud nemůže dohody dosáhnout, může použít ust. § 19 odst. 3 zákona o rodině, podle kterého "neplní-li jeden z manželů svoji povinnost hradit náklady společné domácnosti, rozhodne na návrh druhého manžela ve věci soud." Může mít někdo dvě společné domácnosti? Stane se, že jakýchkoliv důvodů, a nemusí to být důvodu sporů a těžko řešitelných problémů, může jedna osoba ze společné domácnosti žít na dvou místech současně. Tvoří ještě společnou domácnost se zbylými osobami? Záleží na tom, zda chce a žije pospolu s námi a uhrazuje s námi také své potřeby spojené s bydlením, výživou apod. V takovém případě nemůže mít společnou domácnost už s nikým jiným, pokud ji má s námi. A manželé v rozvodovém řízení? Stane se, že manželé v rozvodovém řízení stále spolu bydlí, bydlí spolu formálně na jedné adrese, což je častý jev, a nemohou rozdělit na druhého příjmy a výdaje. Nechtějí spolu žít. Nesplňují podmínku společné domácnosti. Osoby blízké Obecné pojetí v Občanském zákoníku Podle § 116 Občanského zákoníku zahrnuje kategorie osob blízkých příbuzné v řadě přímé, sourozence, manžela a registrovaného partnera konkrétního jedince. Jiné osoby v poměru rodinném či obdobném se za navzájem blízké považují, jestliže by újmu, kterou by utrpěla jedna z nich, druhá důvodně považovala za újmu vlastní. Registrovaný partner přibyl do výčtu osob blízkých změnou provedenou zákonem o registrovaném partnerství. Osoba blízká v trestním zákoníku a zákoně o přestupcích Podle § 125 trestního zákoníku se osobou blízkou rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel, partner. Jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní. Osoba blízká v zákoně o důchodovém pojištění Podle § 24 zákona o důchodovém pojištění se za osoby blízké se pro účely tohoto zákona považují manželé, příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v § 20 odst. 1 - tj. dítě vlastní i osvojené, a pokud není stanoveno u konkrétního případu jinak, i dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů - sourozenci, zeť, snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoli z manželů. Osoby blízké jsou manželé, příbuzní v řadě přímé, děti a to buď vlastní nebo osvojené nebo převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dále sourozenci, zeť a snacha a to kteréhokoliv z manželů. Příbuzní Příbuzenství existuje buď v řadě přímé, nebo v řadě nepřímé. Příbuzenství v řadě přímé je vztah potomků a předků. Stupeň jejich příbuzenství se stanoví podle počtu zrození, jimiž jedna osoba pochází od druhé (např. rodič a syn jsou příbuzní v linii přímé v prvním stupni). Příbuzenství v řadě nepřímé (pobočné) je vztah mezi osobami se společným předkem, aniž jedna z nich pochází od druhé, přičemž stupeň příbuzenství se určuje podle počtu zrození, na základě nichž pocházejí od nejbližšího společného předka. Např. sourozenci jsou příbuzní v řadě pobočné ve druhém stupni, bratranci a sestřenice ve čtvrtém stupni. Jaká je současná právní úprava příbuzenství? Občanské právo zpravidla omezuje právní význam příbuzenství v řadě přímé na přednost linie sestupné (Descendent, Potomek) před linií vzestupnou (Ascendent). To jsou potomci před předky a potomky v bližším stupni před potomky ve vzdálenějším stupni. V linii pobočné pak občanské právo spojuje právní následky se sourozenci, jejich dětmi, se strýci a tetami, ale nezná rozdíl mezi plnorodým příbuzným (příbuzenství je založeno oběma rodiči) a mezi polorodým příbuzným (příbuzenství je založeno pouze jedním z rodičů) a neupravuje ani švagrovství, tedy vztah mezi manželem a příbuznými druhého manžela.