Zdraví a společnost: Pohotovostní služba a její problémy

Příložený článek hovoří o tom, že se soukromí lékaři zdráhají vykonávat pohotovostní službu. Pochopitelně, že ji chtějí zaplatit, ale s tímto požadavkem mohou narazit. Potřebují občané pohotovostní službu, nebo je to něco navíc?

Lidé nevědí, zda jejich náhlé problémy jsou banální či nejsou

Nejde jen o lidi ve městech, kteří mají k dispozici pohotovost při vážných zdravotních komplikacích, ale hlavně na menších městech a na odlehlých oblastech, kdy je problém se dostat do nejbližší krajské nemocnice. Laik nerozezná, pokud trpí chronickou chorobou nebo je v léčení s nějakou vážnější nemocí, kdy jsou jeho náhlé problémy vážné nebo banální.Lidé, které přepadne náhle trýznivá bolest, jsou na rozpacích, čím ji utěšit, zvláště berou-li léky, na které špatně nebo reagují jiné léky. nehledě na to, že domácí léčba, vzhledem k užívaným lékům může na ně fatálně reagovat. Ano, vše je popsáno v příbalových letácích, v kterých je více popsána kontraindikace než léčivé následky. Ale lidé, kteří mají věk a trpí závažnými nemoci provázenými potížemi a bolestmi,jež mohou třeba i očekávat, potřebují pomoc, stejně jako děti a mladiství.

Jaké dispozice by měl lékař, držící pohotovost

Lékař, který by držel na poliklinice nebo ve své ordinaci službu a má k ruce zdravotní sestru, nemůže v určitých případech nic jiného udělat, než pacienta nechat odvézt do nejbližší a příslušné krajské nemocnice, kam patří, pokud nemůže potíže zmírnit či eliminovat léky sám. A to je též problém, protože lékař nemá k dispozici prostředky, kterými třeba disponuje neurolog, kardiolog apod. a ani třeba právo napsat léky, které podle zákona mohou předepisovat jiní specializovaní lékaři, takže se může ocitnout v podobné pasti, jako pacient.

Složitost zdravotnické legislativy a samozřejmě i odpovědnost, která vzniká i z občanského zákoníku, svazují lékařům a zdravotníkům ruce, včetně také vázanost na zdravotní pojišťovny. Není to tak snadné takovou službu zřídit, jak by se zdálo. Ale rozhodně překážkou nejsou jen peníze (jak ji zaplatit) a ani otázka banality náhlých onemocnění či problémů, zvláště během svátků a prázdnin. Je to systém, který je pracně promyšlený. 

Je také dobré, kdyby v čekárně byla vyvěšena informace pro pacienty jak si počínat, když potřebují lékaře pro sebe nebo pro své rodinné příslušníky - telefonní čísla či jiná možná spojení s příslušnou službou. Ne každý má internet a ne každý si má schopnost takové informace vyhledat.

Je nějaké řešení?

V současné pavučině zdravotnického zákonodárství by zřízení takové zdravotnické služby znamenalo prolomení ve fungujícím systému, o němž lékaři zřejmě tak dalece neuvažují, jako o tom, kdo to zaplatí a kdo tomu bude v krajích a obcích bude velet a nést odpovědnost. 

Takže to není jen o tom, že si doktor sedne do ordinace a bude čekat s očima upřenýma do tmy za okny, až zazvoní telefon, nebo někdo zaklepá. Jako kněz na své hříšníky, kriminalista na zločince, asi tak. Přesto by bylo dobré, kdyby se o takové možnosti uvažovalo, ale zase to bude záležitost, která otřese se zaběhnutými - přiložený článek zde zvyklostmi.