- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Moc pěkně jste to napsala. Navštěvovat, pozvat k sobě na svátky nebo na víkend, zaúkolovat nějakými drobnostmi, které zvládnou, aby měli pocit sounáležitosti a užitečnosti. Užít si to s nimi, člověk nikdy neví, jestli to letos není naposledy.
Nyní mám opravdu motivaci k pokračování v této činnosti. Buďte hodně zdrávi
kteří jsou ve starším věku,protože i když se snažíte udělat hodně a myslet na ně,až odejdou,stále Vás bude pronásledovat pocit,že to bylo málo.Vím,že dnes je život hodně uspěchaný,ale najednou je to Vaše zázemí (rodiče) pryč, a vrátit nic nelze.Není horší slovo než pozdě.
Ano, nedávno jsem ztratila tatínka a moc mi chybí - ale mám ten pocit, co říkáte, i když jsem dělala maximum, Ještě dnes cítím jeho ruku ve své... jak se mně držel, stejně jako já jsem se ho držívala v dětství ,,,
Milá sušenko, zdravím vás. Vůbec jsem nečekala takový ohlas na tento článek. Nyní připravuji články na příští rok do jednoho magazínu pro ženy, ale vy jste mne mi dala do hlavy myšlenku. Příští celý rok se budu věnovat ve svých článcích problémům stárnutí a stáří v celém rozsahu. Pořád jsem si to plánovala, překládala i zahraniční publikace, leccos jsem si dala dohromady, tak to dám na tento blog. Třeba to lidem prospěje víc, než jiná témata. Děkuji za nápad a propereme všechno, co leží lidem na srdci!
I když to mnozí mladí čtenáři asi tolik "neokarmují"...