- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vyměnili jeden strach za jiný. Dříve strach, že před někým, koho neznám, řeknu slůvko proti režimu a přijdu o práci, která mě baví. Sice seženu jinou (pracovní povinnost), ale pro nápravu ných zcestných názorů jen manuální. Koncem 70tých let už tak moc vězení nehrozilo.Také děti by měly problém dostat školu, ale to se dalo vyřešit. Vyučením, dálkovýn studiem a pod. Takže nám moc nehrozilo, že se z nás stanou bezdomovci.
Dnes máme strach, že práce, kterou mám rád bude zrušena, protože úřady se snaží zeštihlovat a podnikatelé, pokud neseženou dostatek zakázek musí nutně propouštět. Ani dnes si nemůžu pustit ústa na špacír, abych zaměstnavatele nepopudil. Podnikatelé jsou na tom dost podobně. Shánění zakázek, aby firma nejen fungovala, ale také se rozvíjela, není zrovna procházka růžovým sadem. K tomu přistupuje nepotřebnost některých profesí, kterou sebou přináší technický pokrok. Dnes je to strach o existenci. O to, zda budu schopen se uživit i ve věku nad 40 let.
Ano, jeden existenční strach se vyměnil za jiný. Ale nemůžeme počítat s tím, že život je procházka růžovým sadem a to, co se nám zdálo jako fajn jsme prožívali jako mladí lidé nebo děti. Dnes žijeme ve světě, který se změnil a neseme za svůj život a život našich dětí podobnou odpovědnost jako naši rodiče, i když za jiných podmínek. Je tu mnoho naléhavých mravních otázek, otázek postoje k životu a k sobě samému. Ty, které si generace, zasaženi dvěma světovými válkami, nekladly a proto náš to nenaučily, takže je to o to těžší, že si to musíme hledat sami. Díky.
Je zde nyní nejlépe jak kdy v historii. Nedoufal jsem, že se dožiju těhle dob a pořád jsem , přeze všechna současná negativa rád a těším se z každého dne. Nic není dokonalé ale pořád lepší než to bolševický "bezčasí" ve kterém jsem vyrůstal. Věčně nadávat na vše a všechny nikam nevede. Negace není program . Jemi líto všech , co jsou immervehre nas*ratý a uniká jim, že čas běží a oni tráví svůj život ve vzteku, závisti a babráním se v nesmyslech...
Mně je jich taky líto. Každý den je vzácný. Děkuji a krásnou neděli.
neboť jsem jeho odpůrce
Díky, strýčku
učí a minulý režim odnaučoval. Kdo se věnuje psychologii vývoje lidské osobnosti, ví co jsou to tzv. bloky, nebo neustále opakování určitých situací, díky našim stereotypům o niž mnohdy nevíme. Stav naší společnosti je čistě o absenci určitých hodnot jež si vyžaduje společná správa státu, tedy jsme opět vystavováni tomu co se máme naučit a podvědomě či vědomě se bráníme. Zde ale nezáleží na pár lidech ale na většině. Lze říci že žijeme v době totalitní neschopnosti většiny pojmout potřeby, chování, myšlení, jednání společnosti která je založena na vzájemné spolupráci, samostatnosti a odpovědnosti. Je to tedy obdobné jako v životě, setkávám se s tím co sami postrádáme nebo máme své slabé místa, ve společenském měřítku to záleží na nosné části populace.
Svatá pravda,ale je to třeba přijmout do vědomí. Díky.