Společnost: O seniory je najednou zájem?

Prý je zase o seniory zájem. Jak je tomu dlouho, kdy bylo slibováno, že nezaměstnaní lidé kolem padesátky dostanou příležitost? Firmy postrádají v praxi zkušené pracovníky? Byly doby, kdy omlazováním kolektivů zkomplikovaly život 

Článek O seniory je najednou zájem mne zaujal a projelo mi hlavou hodně myšlenek. 

Dříve byla nabídka: přestěhujte se za prací.

V minulých dobách byli lidé už kolem pětačtyřiceti let, tedy na vrcholu sil považováni za nepotřebné v pracovním procesu a nahrazováni mladými lidmi, kteří byli prý lépe disponováni zvládat moderní počítačovou techniku. Lidé v uvedeném věku si zoufali, hlavně v oblastech, kde byla nízká pracovní nabídka a byli vyzýváni, aby změnili místo pobytu v místech, kde je poptávka v různých oborech vyšší. Většinou tito lidé měli děti na školách, starali se o své rodiče a spláceli hypotéky na bydlení, třeba i za modernizaci a rekonstrukci rodinných domků. Přestěhování s rodinou, pořízení bydlení v místě, kde se jim šance na práci nabízela představovala další náklady, které nemohli navíc splácet. Vždyť přišli o příjmy ze zaměstnání, v němž pracovali dlouhá léta, ovládali agendu, nikdo neměl na ně stížnosti a přesto ...

Přestěhování do jiného místa znamenalo pro děti dojíždění do školy, další náklady. Pokud už byla na světě vnoučata školou povinná, zvykání si na novou školu. Pokud byli lidé zvyklí na místo, kde bydleli a bylo to i jejich rodiště, museli si zvykat na nové prostředí. Jestliže měli štěstí, místo si našli, ale věk jim to neubralo. Mohlo se stát, že po těch všech problémech, které zvládli, se situace mohla opakovat.

Chápu, že v Americe, Austrálii i jiných zemích to může být tak zavedeno. Lidé se často stěhují z místa na místo z různých důvodů a nemusí to být vždy kvůli zaměstnání. Jenže v naší rozlohou o poměrně malém území lidé asi přesunem mnoho nevyřeší a po další ztrátě práce by hrozilo další stěhování? 

Dnes nabídka: senioři, vraťte se do firem.

Jistě, že lidé, kteří mají možnost si zlepšit životní standard, uvítají, když se jim nabídne zaměstnání, i když už nějaký rok pobývali v důchodě. Mnozí si nestrčili ruce do kapes, ale snažili se pracovat ve své firmě, či živnosti, kterou si založili, i když to nebyl žádný med. Ale mohli si více dovolit - zvýšil se jim životní standard a mohli i podpořit své mladé rodiny, kteří po absolvování škol hledali místo, aby si svůj životní standard zajistili a mohli si pořídit slušné bydlení.

Pokud mají malé děti, hrozí dětské nemoci a rodiče musí být s dětmi buď v karanténě anebo je ošetřovat po nějakou dobu. Pokud ještě děti nemají, hrozí, že mladá paní otěhotní, nebo hrozí, že budou muset ošetřovat své rodiče, Senior, který, má zájem o práci, je vítán, protože takové problémy, jako dětské nemoci či rodičovství nehrozí. Jenže, může se stát, že mu lékař napíše rehabilitace na opotřebovanou páteř, či je v léčení při jiných potížích, které lidé v seniorském věku mají a které si nastřádali během života, když se obávali být s chřipkou, angínou či virózou doma, aby si zaměstnavatel neudělal u jejich jména náhodou černý puntík. 

Jestliže firma, která přijme zpět svého zaměstnance v seniorském věku, a to po několika letech, neměla by se k němu chovat jako ke starému známému, ale jako k novému zaměstnanci, kterému náleží úcta a spolehlivost v jednání. Co bylo před tím, jsou jen minulé vzpomínky a začínáme znovu. Všechno dobré i zlé, co bylo, je zapomenuto. Měli by si předem vyjasnit pravidla, třeba i jde o ty zdravotní záležitosti. Myslím, že po pracovní stránce a kázni není co řešit, pokud si ho firma vyžádala, pak ví, do čeho jde. Není to však tak snadné, jak se zdá a peníze nejsou všechno.      

  .           .