Re: Vavřinec Karst, Součást reformy zdravotnictví

Vážený pane kolego,dovolte mi, abych Vám oponovala ve vašem tvrzení, že při přijímacích zkouškách na medicínu se tak kádrovalo, jak říkáte. Zkoušky jsem vykonávala v roce 1972 (na nátlak rodičů oo)) a zkoušky byly z biologie, fyziky, chemie, a marxismu. Jako na všechny školy. Reakce na článek http://karst.blog.idnes.cz/c/178542/Soucast-reformy-zdravotnictvi.html

Písemně i ústně

Pamatuji si, že byl písemný test a pak ústní pohovor. I přes to, že bych se asi těžko dostala na tak, v té době, prestižní fakultu, kvůli kádrovým problémům, jako byla práva nebo filozofie, lékařská fakulta mne přijala, aniž jsem se musela někoho prosit o protekci. Prostě jsem se na zkoušky pořádně připravila. Jenomže jsem z ní zběhla a to je druhá věc. Sama jsem sebekriticky usoudila, že tak těžké povolání na sebe nechci vzít a nechtěla jsem celé mládí studovat a celý život pak prožít mezi trpícími lidmi. Ale to je věc jiná. Po absolutoriu právnické fakulty, v roce 1995, jsem sice již neměla kádrové problémy, ale musela jsem  bojovat se silnou a náročnou konkurencí. A to také nemá přímo s politikou nic společného. Každý lékař pak je a bude na tom stejně. A proto je třeba, aby lidé, kteří chtějí se slušně prosadit a mít slušné peníze, musí také víc pracovat, než ostatní. Ale tak to přeci je a bude. Ale ne za podmínek, v kterých lékaři pracovali.

Ale v nemocnici jsem stejně pracovala

Po absolvování střední knihovnické nástavby jsem z kádrových důvodů dostala umístěnku až do Bruntálu, protože jsem si zřejmě nezasloužila i přes výborné studijní výsledky pracovat v prestižní knihovně ve městě, kde žili mí rodiče, a tak jsem nastoupila do fakultní nemocnice, kde jsem pracovala na pracovišti pro výzkum kostních nádorů. Samozřejmě, že jsem se setkala s mnohými lékaři, kteří platili za velké kapacity a kteří už bohužel, nejsou mezi námi. Mnoho věcí jsem poznala a i lidi, kteří brali své povolání lékaře velice vážně. A musím je obhájit a budu je obhajovat. Protože se už tenkrát dělaly náhrady kyčelních kloubů, dokonce jezdili i lidé z arabských zemí na vážné operace s pohybovým ústrojím. A dosvědčuji, že se lékaři vzorně starali o pacienty a že dbali o své vzdělání, dokonce mnozí z nich i přednášeli na lékařské fakultě a vychovávali si dorost.

I přes naléhání ...

... jsem lékařskou fakultu nikdy nestudovala, protože nemám dost vůle a sil, abych vydržela tak náročný fyzický a psychický výkon, který je k výkonu takového povolání třeba. A proto si vážím každého lékaře, který je schopen stát hodiny u operačního stolu anebo pracovat nejen na operačním sále, ale i na ambulanci. A nepamatuji si, že by dávali přednost politické angažovanosti před svým povoláním.

Nevím, co víte o povolání právníků...

Ale velmi mne mrzí, že naši odpovědnost za naše výkony považujete za nulové. Nevyjadřujte se tak o lidech, kteří pracují denně ve vysokém nasazení a mnohdy s velkým rizikem. Víc o tom nebudu mluvit.

Omlouvám se Vám, ale musím Vám oponovat, že by se lékaři nějak zvlášť soustředili na politiku, možná někteří, ale ty, co jsem poznala já, se zabývali svým povoláním. A neřekla bych, že by většina měla nějak velký blahobyt. Zvláště v okresních městech. Neházejme je všechny do jednoho pytle a rozlišujme mezi nimi ty, před kterými by se měl člověk poklonit za to, kolik zachránili životů a kolika lidem vrátili zdraví a kvalitu života. Prosím, aby nebyl vyvolán dojem, že česká medicína neměla zvuk. Měla a jaký! Osobně jsem se setkala s českými lékaři i Lybii i Iráku a byli mezi lidmi velmi vyhledáváni. Není dobré nasazovat lékařům psí hlavu v době, kdy prožívají svůj boj. Tak nízkou solidaritu veřejnosti jsem nečekala! Ale současně jsem očekávala, že pan ministr Heger situaci zvládne. Myslím, že není třeba už do věci zasahovat a rozšiřovat  další vášně. Je to o ničem. Všem občanům záleží na tom, aby se naše zdravotnictví zkonsolidovala a fungovalo na evropské úrovni. Mezi lékaři je mnoho vědců a vysokoškolských učitelů. A nezapomínejte, že pracují i v mezinárodních týmech. Není to jen o špitálech. Omlouvám se, že článek je krátký, ale jsem sama unavená ze své práce a nemám dost energie, abych se více rozepsala o problematice, kterou jste nastínil. Já si myslím, že nikdo z nás ani pořádně neví, jak dnes lékaři pracují a není třeba je stále kritizovat. Ale také jim naslouchat, když si s námi píší. Což se málokdy komu podařilo, aby mohl konstruktivně diskutovat.

Děkuji Vám přesto za porozumění k mé reakci a přeji vám krásné dny plné zdraví.

S úctou

I.M.N.