Proč slyšíme lépe na slovo "meditace" než "modlitba"?

Hodně se zabývám duchovními naukami, což jste asi z mých článků poznali. Moje snaha,  upřímná, je rozpoznat, co je dobré a co je špatné pro plnohodnotný život. A tím nemyslím ten, který si s převahou materiálních potřeb a choutek, zajišťujeme, ale ten, který proudí námi jako životní síla, nesoucí se svým proudem i lásku, přátelství, ticho věčnosti i krásu světa, kterou jsme určitě ještě nebyli schopni v plné míře poznat a tak je pro co žít, milí přátelé ... Meditace je totéž co modlitba, ale slovo meditace některým lépe zní ...

Snažila jsem se pochopit, co je to modlitba

Mnoho lidí považuje modlitbu za náboženskou činnost. Modlitbu berou jako depeši, která nese k Bohu škálu žádostí o zlepšení zdraví, života, příchodu lásky a přátelství, naplnění prázdných míst v lidském životě. Ale to je velmi povrchní myšlení, které zásadně nenaplňuje poslání modlitby. Modlitba je součást duševního odpočinutí, vytržení z našeho uspěchaného života, zklidnění a naslouchání sobě samému. Má svůj čas, svůj vnitřní řád, své místo v našem životě.

---našla jsem to v Bibli ...

(M - 6)

"A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagógách a na nárožích, aby byli lidem na očích ... amen, pravím vám, už mají svou odměnu. Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt... a tvůj otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané ... oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni... vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte ..."

Jak prosté, že? Máme příklad z dětství. Vždyť i naši rodiče ví, co nám mají dáti (pokud o nás pečují a milují nás), aniž je o to musíme příliš nahlas prosit a vynucovat si to. Protože ví, co je pro nás dobré a co nás posílí. Ovšem, modlitba není jen sepnutí rukou, není jen kleknutí si na kolena a upřený pohled tam, kde tušíme zdroj plnění našich přání.  Ten zdroj není jackpot. Je třeba být ve stálém kontaktu s Bohem. A to je namáhavé, nezvyklé a pro náš způsob života i nemožné, jak se zdá. Někdy to i odmítáme. Ale přitom víme, že se čas od času něco vyplní, nějaké naše potřeby, na které v duchu myslíme, v nějakém rozpoložení, třeba při relaxaci. Aniž se modlíme vědomě a účelově.

Medituji ... meditace jako součást vnitřního života

Po roce 1989  se roztrhl pytel s různými duchovními aktivitami, které byly i doporučovány odborníky. Naučte se meditovat! Posílíte své duševní síly, posílíte své fyzické zdraví! Víceméně jsem na některých lidech viděla, že touží po meditacích. Že dobře chápou, jak takové ztišení jim dělá dobře, jak skutečně se snaží, podle Brutona, podle Tomáše, podle Maharišiho, Minaříka a jiných a jiných jógínech a mystiků. Domnívali se, že je to vytrhne z problémů, že tak vyléčí svůj stres, své vztahové problémy, své nejistoty se zajišťováním životních potřeb  ve změněných podmínkách. Slovo "meditace" se skloňovalo ve všech pádech. Slovo medituji " se časovalo ve všech  osobách. Začalo se produkovat velké množství literatury a návodů. A lidé, jakoby vyšli z duchovního vakua najednou chtěli objevit cestu, velmi složitou, plnou odříkání a duchovně nesmírně náročnou bez jasného duchovního cíle. Ale důležité bylo, že jsou se svým "guru" se svým rádcem a spolu. Ale výzkumy ukázaly, že jen málo lidí dosáhlo předpokládaných úspěchů. Meditace je součástí vnitřního života a pokud ho nedosáhneme, nemá meditace žádný význam. Je to jen chvilková relaxace, pokud se nám podaří téměř nemožné, vypnout na chvíli proudy myšlenek, které na nás ze všech stran doráží.

Modlitba je stejný pojem jako meditace

Člověk se na chvíli ponoří do svého nitra i při modlitbě, nepotřebuje k tomu mnoho. Jen upřímně a hluboce spočinout sám v sobě. A to není také nic jednoduchého. To, co žádá Ježíš při modlitbě, je jednoduché. Nevyžaduje od nás, abychom seděli v určitých pozicích, abychom se odívali do zvláštního oděvu, naslouchali speciální hudbě, cokoliv  odříkávali. Počítá jen s tím, že věříme a důvěřujeme, že Bůh ví předem, co nám má dáti, jen stačí se na něho obrátit do ticha, klidu a nitra. To vyžaduje - mít svůj vnitřní život. A o něm se píše v evangeliích ...