Politika: Je premiérovo rozhodnutí průlomové?

Premiér Bohuslav Sobotka odvolal překvapivě rychle ministra školství Marcela  Chládka z jeho vysokého postu. Důvodem je, obecně řečeno, šikana vůči podřízeným. 

Postoje k panu Chládkovi z různých stran

K odvolání ministra školství se vyjadřuje kde kdo. Prezident republiky Miloš Zeman se k odvolání ministra vyjádří tuto neděli, někteří jsou souhlasní s rozhodnutím premiéra, jiní mají pochybnosti nebo dokonce nacházejí i kladné stránky jeho práce. Tlak proti působení pana Marcela Chládka můžeme pozorovat už delší dobu a těžko odhadnout, jaké jednotlivé zájmy kdo měl. V každém případě je dlouhodobá situace ve školství snadno kritizovatelná, protože ani občané nejsou spokojeni s trendy výchovy a vzdělání i s různými pokusy zavádění i kontraverzních výukových i organizačních představ, které se hrnou z mnoha stran a jsou i inspirovány ideovými proudy, existujícími nejen v Evropě, ale také praktickými zájmy, které mají dopad na úroveň výuky mladé generace, uplatnění absolventů na trhu práce či v dalším studiu na vyšších stupních vzdělání. Považuji působení ministerstva školství za klíčové, protože vzdělává a též do jisté míry vychovává budoucí generace, což si jistě uvědomuje každý, kdo nad tím přemýšlí.

V křesle ministra školství se vystřídalo od roku 1990 dost osobností, takže byla příležitost soustavně přemýšlet, jak zaměřit tento resort do budoucna při změně společenských a politických poměrů, včetně postavení učitelů a jejich odměňování. A to bylo často předmětem nepokojného stavu školství s dopadem na vzdělávání, platí to i pro současnou dobu. Všichni, kdo ministerstvu školství nepracují, nevidí do poměrů mezi zaměstnanci a vedoucími, takže ta různorodost nespokojenosti může vyvěrat z různých pramenů.

Pan Marcel Chládek odvolával z klíčových funkcí klíčové zaměstnance v poměrně vysokých pozicích, měl na to právo jako ministr, který mohl být nespokojený s jejich výkony. Do jaké míry tato rozhodnutí citelně poškozovalo školství, nemůže běžný pozorovatel posoudit, jen vidí jakýsi zmatek a neustálé spory vedené přes média i výroky zainteresovaných osobností, které vedly kritiku jeho práce i působení. Jistě, že si každý uvědomuje, že odvolávání ministrů v průběhu výkonu funkce a dosazování jiných osobností na jejich posty je složitá záležitost pro běžný provoz ministerstev a samotná organizace státní správy, tedy moci výkonné, je stále neuspokojivá, jak můžeme pozorovat z mínění občanů, ministerstvo školství není výjimkou. Na druhé straně, takové organizační pohyby zbržďují plynulou práci příslušného úřadu, který má samozřejmě ve své řídící a rozhodující působnosti rozhodující vliv i na budoucí osudy jednotlivců, protože má ve svých rukou důležité pravomoci, z nichž některé jsou, dle platných zákonů, delegována na kraje i obce a svazek obcí jako zřizovatele. V této souvislosti ráda připomenu, že od 1.9.2016 bude platit novelizovaný školský zákon (podrobněji novela), která ukazuje jistou budoucnost organizace školství.  

O šikaně na pracovišti

Nejsmutnějším ukazatelem úrovně pracovních i mezilidských vztazích je šikana, nevhodné chování k zaměstnancům ze strany nadřízeného, ale i opačně. Tento patologický jev se šíří nejen ve státní, ale i soukromé sféře. Z jedné strany upravuje vztahy v pracovních kolektivech pracovní právo, z druhé strany je vymahatelnost odškodnění za šikanu stále ještě slabá a řeší se to většinou odchodem šikanovaného se všemi důsledky pro jeho další možnosti si sehnat odpovídající zaměstnání k jeho vzděláním, zkušenostem a i životnímu standardu.Někteří mají štěstí, že si uspokojivé zaměstnání najdou rychle po odchodu z bývalého pracoviště, kde rádi využijí jejich nabytého potenciálu zkušenosti i vzdělání. Pan premiér, k němuž vanuly ze všech stran stížnosti zaměstnanců na chování pana Marcela Chládka, udělal rázný krok a pana ministra Chládka rychlostí blesku odvolal z funkce a nyní je ve fázi hledání, koho za něho. Budou mít na to vliv i kvóty a křesla ministra usedne žena?

Je jistě v pořádku, že šikana je nekompromisně trestána bez dlouhého vyšetřování, podávání stížností a žalob s výhledem, že nový ministr zklidní stav, ustálí chod práce zaměstnanců, ztupí hroty vztahů na pracovišti a bude pokračovat v záměrech politiky našeho školství, v rámci již schváleného zákona, který nabude účinnosti 1.9. 2016. Další otázkou je, a to ve smyslu názvu tohoto zamyšlení, zda se bleskové rozhodnutí pana premiéra Bohuslava Sobotky k odvolání ministra školství nestane inspirací pro další pracoviště rozhodujících státních či komunálních úřadů.